Od doby co mám děti začínám prožívat blížící se prázdniny rok od rok doku víc a víc. Podobně, jako když jsem byl sám dítě školou povinné. Je mi totiž dopředu jasné, že přes léto toho moc na webu neudělám, jelikož budu řešit jak zabavit rodinu… Ale samozřejmě se budu snažit, aby weby BikeAndRide.cz a Cycling-world.cz na celé dva měsíce neusnuly!

(úvodní foto: Daniel Fleury & Tyler Olson pro www.chromagbikes.com)
Dnešek je přitom pro mě poslední „normální pracovní den“ na poměrně dlouhou dobu a rád vám řeknu, jak jej strávím a co budu dělat potom. Jen co dokončím dnešní videonálož, okamžitě zavřu počítač, vezmu připravenou tašku, batoh a další věci, vše nasázím do auta včetně RB Bandit 675 a Authoru Aura 55 Disc a mizím na celý den pryč. Silničku Author jedu vrátit do Universe Agency, s RB Bandit 675 se svezu autem na kopec, abych jej naposled (před prázdninami) projel a doplnil si své dojmy a poznatky z jízdy ve spojení s tlumičem DVO Jade Coil!

Co v létě na BikeAndRide.cz / Cycling-World.cz

Rozpracováno toho máme vícero. Krom velkého srovnání tlumičů na rámu RB Bandit 675 (RS Monarch Plus, DVO Topaz, Fox Float X, DVO Jade, v září možná doplníme ještě základní RS Monarch z konfigurátoru RB, nebo výchozí X-Fusion), čekám na hodnocení Specialized Venge Pro ViAS od Ondry, které doplním o své zážitky a poznatky a vyčaruju z toho všeho další komplexní test. Podrobný test vzejde i z mého najíždění předprázdninových kilometrů na již zmíněné silničce Author Aura 55 Disc, což je sice model 2016, verze 2017 (Author 2017) se ale bude lišit jen barvou a částečně výbavou.

Těšit se můžete také na zajímavé novinky modelového roku 2017 a jejich praktická představení, jelikož – to jsem vám ještě neřekl – dnešní den končím tím, že si zabalím všechny důležité cyklo-věci, půjdu si na chvíli lehnout a zítra v 03:00 usedám za volant. Cestou naložím fotografa Kubu a společně jedeme směr Kirchberg in Tirol, kde se koná druhý ročník akce nazvané Eurobike Media Days, kam je zváno jen omezené množství cyklistických novinářů z celého světa. My máme tu čest, že jsme byli pozváni značkou Cannondale a jejím českým zastoupením, abychom se do Kirchbergu podívali osobně!

Sledujte náš Instagram, Facebook nebo Twitter a budete v obraze co zde zkoušíme, či co zde bylo odhaleno!

Canada’s Finest Loam? Chasing Trail Ep. 3 – Vedder Mountain

Já už to nebudu radši vysvětlovat. Kanada je prostě sen, takže pojďme začít zase jednou jedním pralesním kanadským videem…

TRAIL HUNTER JAMAICA

A hned můžeme obrátit list a vypravit se z lokality zasvěcené horskému kolu do místa, kdy byste bikera s plnou výbavou nejspíš ani nečekali. Nevadí, Matt Hunter nám rád ukáže, že krásné traily najdete i na Jamaice.

MAVIC® TRANS-PROVENCE 2016 /// RED WILDERNESS TRUCKIN’

Akci zvanou Trans-Provence snad není třeba nikomu představovat. Pojďme se tedy společně podívat na jeden zajímavý pohled na tento vícedenní závod v krásném prostředí s úchvatnými scenériemi a náročnými traily.

Welcome to the Family Vaea Verbeeck

Vzpomínáte si na náš test Rocky Mountain Altitude Rally Edition? Tak tato slečna či paní jej má tu čest prohánět po závodních tratích, jelikož je nově členkou továrního teamu Rocky Mountain. A takto dokáže „potrápit“ své kolo v lesích, jak jinak než kanadských!

Vigilante

Změňme trochu styl a prostředí. Jestli si někdo stěžuje, že jsou domácí enduro závody často pořádány v bikeparku, pak se podívejte, jak vypadá jedna lajna na TDS Enduro v Grass Valley, (California, USA). Vcelku komplexní prověrka techniky!

The Story of Derby – a mountain biking Eldorado in Tasmania w Hans & TMac

MTB vzkvétá na mnoha místech světa. Zde je jeden komplexní dokument od Hanse Raye, který se s partou kamarádů vydal prozkoumat možnosti, jaké se nabízejí v Tasmánii, která nechce být známá jen díky Tasmánskému čertovi z dětských animáků

Dan Fleury: For The Sky

Daniel Fleury není známou hvězdou, či vyhlášeným stavitelem skoků, alespoň ne ve „světovém měřítku“. Přesto za ním stojí dílo, snaha a píle, které si zaslouží ocenění!
Celý příběh najdete na www.PinkBike.com

reklama

**ČESKÁ STOPA**

WG gimbal

Kolega Los Tomanos, Tomáš Jiráček, dostal na vyzkoušení WG gimbal, přidělal si jej na hruď a projel kus všenorské DH lajny bez tohoto zařízení a s ním. Docela rozdíl, co říkáte?

Section Whistler Trail Pod Jeskyňkou

Kdybyste měli zálusk na novou Whistler sekci na Trutnov Trails, pánové z Polska vám rádi předvedou, jak moc těžká je těžká lajna!

**BONUS**

50to01 – Rat and Loose

K tomuto radši nic psát nebudu!!! Snad jen: „Děti, tohle doma nezkoušejte!“
Josh Lewis a Josh Bryceland vymýšlejí nesmysly v sedle jejich strojů Santa Cruz Bronson a 5010

Mercedes-Benz Sprinter 4×4 | Across America

Zabalit se a vypadnout… Třeba projet křížem krážem USA. To bych bral taky!!!

BigAir DIY Secret Ninja Edit 43

Nemám rád výšky a z tohoto je mi vážně úzko! A v druhé půlce je vidět, že to není sranda a nejednou to nevyjde! Ufff

Vintage Fails Compilation #10 – Bike fails – Old but funny!

Na úplný závěr trocha oddychu a zábavy na účet „těch druhých!“ Někdy se to prostě nepovede…

Jak jistě víte, minulý týden jsme si udělali výlet na druhý ročník velice zajímavé akce Eurobike Media Days, kde pro cca 200 vybraných novinářů z celého světa byla připravena celá řada zbrusu nových kol nejen k „okouknutí“, ale také k osobnímu vyzkoušení. Ještě teď se mi z toho všeho ježdění klepou ruce, ale zážitek to byl parádní!

(úvodní foto: Ale Di Lullo / Cannondale Moterra #EurobikeMediaDays 2016)
Dopředu jsme příliš nevěděli, co se na nás chystá a co od tohoto mediálního dostaveníčka máme čekat. Nakonec se z toho vyklubala skutečně luxusní akce, díky níž jsme dokonale zapomněli na hořkost poslední roky totálně zbytečného testovacího dne Eurobike Demo Day, který po několik let uváděl největší evropský veletrh kol.

Media Days bylo jiné kafe. Poměrně skromný počet novinářů, přiměřený počet vystavovatelů, plné tři dny pro vyžití se na kole, s foťákem, či jen prosté nasávání novinek a povídání si se zástupci jednotlivých značek. A do toho všeho lanovka vedoucí z výšky 800 m do 1800 a následný sjezd s negativním převýšením 1000 m! Jaké lepší podmínky pro testování novinek následujícího roku bychom si mohli přát?

Kuba na jednom cvičném odpalu dole u lanovky v sedle Ghostu Path-Riot

V červenci na BikeAndRide.cz / Cycling-World.cz

Podkladů, poznámek, fotek, informací, dat a zkušeností, které je potřeba zpracovat, máme teď v zásobě tolik, že na to pomalu nestačí standardní kancelářský pořadač… Do toho začaly prázdniny a rodinné dovolené. Tak nebo tak se budeme snažit průběžně zpracovat a publikovat aktuální novinky a naše zkušenosti s nimi (díky Eurobike Media Days) i novinky čistě teoretick, co nám přistály v mailu. Až se tímto prokoušem, bude snad čas na dokončení našich vlastních testů…

Už se poněkud opakuji, ale pro připomenutí… V zásobě máme k dokončení test Specialized Venge Pro ViAS, Author Aura 55 Disc, RB Bandit 675 a pět různých tlumičů, boty Five Ten Freerider Contact, pumpu Specialized AirTool MTB, zkušenosti se sedlovkou 9point8 Fall Line, s koly Industry Nine a určitě jsem na něco ještě zapomněl… Sakra, to abych už na ničem nejezdil a celé léto jen psal jedno hodnocení za druhým! Ještě klika, že používám google dokumenty a všechny poznámky mám poctivě zapsané v cloudu a dostanu se tak k nim všude, kde je alespoň trochu slušné připojení

Snapshot // Whistler, BC with Robin O’Neill

Kde jinde začít než v Kanadě! V úvodním snímku naší videonálože se pojďme opět podívat do Whistleru, konkrétně na to, jak se zde hledají zajímavá místa a přírodní krásy, aby fotky do Photobooku pro Freehub měly tu správnou šťávu.

Laura

V kanadském BC ještě chvíli zůstaňme a mrkněme tentokrát jak Laura Battista testuje sebe a nové vybavení ve „vedlejším údolí“, tedy od Whistleru blíže k Vancouveru v oblasti Squamish.

lululemon | Kirsten Sweetland | The Sweet Life

Kanada do třetice, tentokrát trochu jiným pohledem – očima triatletky!

Ladies Session 2016

Dámské téma neopustíme ani v dalším snímku, který nám ukáže, že tréninkové kempy pro dívky bikerky existují nejen u nás, ale najít se dají třeba i v prostředí rakouského Saalbachu.

THROUGH MY EYES – I LIKE IT

A teď zase konečně trochu mužského testosteronu a adrenalinu. Užijte si jak se rochní v blátě Cedric Gracia při návštěvě Les Gets a Morzine.

Bernard Kerr is London Living

„Je fajn vrátit se po čase domů, sednout na svůj trail-bike a dirt jumper a užít si lokální traily. Surrey je jen kousek od kraje Londýna, přitom zde člověk najde spoustu zábavným míst k ježdění!“ Bernard Kerr

A day in the life of… Radon Magura Factory rider: James Shirley

Takový běžný den v životě bikera. Nasnídat se, nakrmit zvířata, nakopat kus trailu a jít to projet!

Emilie Siegenthaler: Fast is Fun, Fun is Fast

Žen na kole máme dnes plnou videonálož! Zde je snímek demonstrující schopnosti mistryně Švýcarska v DH, Emilie Siegenthaler, která velice jistě a agresivně drtí svůj stroj Pivot Phoenix.

Wade & Remy Shred the Turbine R Wheel

Nevyčerpatelná Kanada zas a znovu! Tentokrát se podívejme, jak Wade Simmons a Rémy Métailler drtí nová kola Race Face Turbine R v klasické lokalitě „North Shore of Vancouver“.

Enduro MTB Series w TVP2 „Pytanie na śniadanie“

Před časem se na česko-polské hranici Krkonoš odehrál úvodní podnik seriálu enduro závodů, kde se závodí čistě „na oči“ (on sight). Zde je záznam z akce nazvané „Przesieka Enduro MTB Series by Kellys“

 **BONUS**

The Green Zone

Když vám klasické překážky bikeparku nestačí, vytvoříte si vlastní „Green Zone!“ Opět bych doplnil: „Děti, tohle doma nezkoušejte!“

Fourcross Scrapbook Part 11

Před časem jsme mohli obdivovat, jak se Martyn Ashton vrátil po těžkém úrazu páteře zpět do sedla, i když značně upraveného kola. Dnes se pojďme opět přesvědčit, že úraz a ztráta či neschopnost spodních končetin pohybu nemusí znamenat konec řádění na kole! Respekt tomuto borci!!!

Freeride Entertainment 2016 Production Reel

Na úplný závěr si dejme jedno „kochací“ prezentační video produkční společnosti Freeride Entertainment, kde lze místy nahlédnout i do zákulisí tvorby „dechberoucích“ sportovních záběrů. Když člověk vidí všechnu tu techniku, už nemá ten pocit, že se profi-kameramanem může stát skoro každý, kdo si koupí GoPro či podobnou kamerku

Špičácký bikepark ostříleným bikerům netřeba představovat. Kdyby se tu ale našli tací, kteří tento bikepark ještě nenavštívili, vřele doporučuji! Je tu pestrá řada možností, kudy sjet kopec a nechybí tu lehčí lajna, ani ta „nejpřísnější“, tedy známý Štrúdl, kde se jezdí Evropský pohár. A když chcete na výlet, najdou se i další prima místa v okolí jako je Černé nebo Čertovo jezero.

(Text: Andrea Drengubáková | Foto: Tomáš Rucký)

Špičák dosáhnete z Prahy za necelé dvě hodinky, a co se týká bikeparaku jako takového, patří ten špičácký mezi nejlepší u nás. Zároveň ale i mezi náročnější! Jak jsem ale psala dříve, snad každý bikepark disponuje tratí, která je sjízdná i pro „obyčejného smrtelníka“, aniž byste museli umět skákat s kolem salto vzad

Nejjednodušší tratí na Špičáku je Forest Virgine, neboli Lesní panna, která se v první části šněruje pod lanovkou ve vyhlazených klopených zatáček a pak šup do lesa na hravé kořínky a kameny.

Na trati natrefíte na různá zpestření, například na dřevěné lávky nebo na houpačku. Pokud si na ně netroufáte, můžete je v pohodě objet, nicméně většina lávek je pokrytá pletivem, takže to zde neklouže ani za mokra.

Na Špičáku je mojí oblíbenou tratí červená Black Friday, která obsahuje techničtější úseky v podobě kamenitých a kořenovitých pasáží. I tady se ale překážky dají objet, nebo minimálně zvolit lehčí stopu. V polovině trati, kde je odbočka na sekci „Expert Only“, klasicky přejíždím na Lesní pannu.

Expert Only začíná poměrně jezdivou rock garden, pak se ale trať zlomí do prudké kořenovité pasáže, kde je už určitě pohodlnější sjezdové kolo, než endurové. Už jsem samozřejmě ale viděla i takové, kteří tuhle sekci sjeli i na pevňáku, takže v kole to možná nebude

Nejtěžší tratí je na Špičáku Struggle (Štrúdl), na které se i letos jel Evropský pohár ve sjezdu a všechny holky si na ní povodila dokonce česká riderka Jana Bártová. Tahle trať je už opravdu technicky náročná, takže není pro žádná ořezávátka.

Já osobně ji na enduro kole ani nejezdím, protože moje schopnosti na tom nejsou až tak dobře, abych si trať užila. Ačkoli najdou se na ni samozřejmě i takové úseky, které si „čas od času“ dám

Novinkou pro letošní rok je trať Lucky Bastard, která se nese v duchu klopených zatáček a poměrně velkých seskoků, kdy jeden je dokonce ze startovací boudy pro lyžaře. Tahle bouda se objeví po vícero klopených zatáčkách a já na ní každoročně strávím několik dlouhých minut laborováním, jak a kudy to skočit.

Letos je ale dopad o něco příjemnější, protože mezera mezi boudou a dopadem je vyplněná dřevěnou lávkou. Přesto nebudu dělat ramena a na férovku se přiznám, že jsem ji ani letos nedala a věřte mi, že jsem byla na sebe pěkně naštvaná, když jsem ji zbaběle objížděla

Máme ale alespoň fotku borce, který boudu skákal, a fakt to vypadalo hodně pohodově, takže další věc, co je jen v hlavě. Jestli se hlásí někdo, kdo mě tímhle skokem protáhne, tak sem s ním!

Náladu jsem si spravila až na nadcházející sekci, která kloubí pravotočivý wallride a následně dřevěnou klopenou zatáčku posazenou do výšky zakončenou menším seskokem. Nebyla jsem líná si tuhle pasáž kvůli fotce a videu několikrát po sobě vyšlápnout, protože tohle mě fakt bavilo!

Na Špičáku mě baví hlavně ta rozmanitost, kdy se na trati vystřídá bambilion jak přírodních, tak umělých překážek. Samozřejmě nechybí ani větší dropy, třeba ty pod lanovkou, ale hopsnout se tu dá i na menších dropíkách, třeba v dolní části bikeparku.

Spodní část mi ostatně přijde obzvlášť zábavná, protože si můžete vybrat air lajnu s lavicema, seskok z velkého šutru, lávkovou cestu nebo to prostě prodražit na kořenech a kamenech a ještě to celé můžete různě kombinovat.

Na Špičáku najdete v hlavním zázemí kromě toalet a sprch samozřejmě i půjčovnu kol. Výběr strojů k zapůjčení je bohatý, začínající u klasických horských kol, přes kola sjezdová až po elektrokola. Partnerem bikeparku je značka Author, takže prohánět se můžete na nových Patriotech, Ninžách a jiných hračkách. Sjezďáka si půjčíte na den za 750 Kč a helma je k tomu zdarma!

A na závěr s čistým svědomím můžeme říct, že Šumava je i prima místem pro houbaření! To vás takhle do očí uhodí houba velká jak kolo od vozu už jen když jedete na kole po trailu

Na Špičáku jsme sedlali kola Author Patriot Evo a Author Patriot Evo Team. Oblečeni jsme byli v Maloje, s rukavicemi, chráničemi a helmami Poc. K tréninku i navigaci používáme hodinky Garmin Fénix 3. Dalším vybavením nám byly batohy Camelback.

Foto: Tomáš Rucký
[See image gallery at www.bikeandride.cz]

V Trentinu existuje mnoho míst, které se díky svým výjimečným vlastnostem přímo nabízejí pro ENDURO vyžití. Enduro (odvozeno z anglického endurance – výdrž) klade důraz na zdolávání těžkého terénu a pokoření těch nejnáročnějších přírodních cest. Jezdci této kategorie preferují sjezdy plné zábavy před výjezdy.

Rozmanité typy terénu, strmé sklony svahů a divoká příroda dělají z Trentina ideální místo pro ENDURO hned několika různými trasami. Zde jsou některé z nich:

1. PAGANELLA – Bear Trails

1000 m náročného stoupání a více než 4050 m sjezdu s využitím lanovek v Molvenu, Andalu a Fai della Paganella. Trasy s celkovou délkou 59 km vedou napříč celou oblastí a jsou štědré na ohromující pohledy na jezero Molveno, Dolomiti di Brenta, údolí Adige i jezero Garda.

2. MADONNA DI CAMPIGLIO – Tour delle Malghe

Trasa s názvem TOUR DELLE MALGHE (Tour po farmách), která vede z Madonny di Campiglio do Gondolas Spinale, je plná překrásných přírodních scenérií .

3. SAN MARTINO DI CASTROZZA – Valsorda Enduro Trail

Valsorda Enduro Trail je Enduro stezka, která klesá z Alpe Tognola do Caorie a údolí Vanoi pastvinami lučních oblastí Scandola a Maso di Tognola.

Ti, kteří nikdy předtím tento sport nevyzkoušeli, se mohou spolehnout na specializovaná centra, v nichž si mohou pronajmout veškerou výstroj a zdejší instruktoři je rádi uvedou do světa tohoto adrenalinem nabitého sportu. Enduro, jednoduše řečeno, kombinuje zátěž a námahu ze šlapání na kole s divokou uvolňující downhillovou jízdou v kombinaci se single tracky nabitými energií.

Pot, kořeny, skály, dechberoucí panoramata, vynikající jídlo výtečné italské kuchyně a osvěžující pivo jsou neodolatelným mixem, který v Trentinu čeká na každého milovníka Endura. Stačí se jen chopit příležitosti a užít si potěšení i vzrušení, které tyto trasy mohou poskytnout!

Celou řadu významných a zajímavých novinek roku 2017 jsme si osobně prohlédli a některé z nich i vyzkoušeli na akci zvané Eurobike Media Days z níž připravujeme hromadu materiálů. Pak jsou tu ale takové, které zde zastoupeny nebyly, přesto by byla škoda je minout, či snad přehlédnout, jako jsou novinky značky Lapierre 2017.

Král je mrtev… Vždyť to znáte!

Celoodpružená XC a maratonská raketa Lapierre XR je zde s námi již poměrně dlouhou dobu, konkrétně od roku 2013, přitom jsme vlastně doposud neměli tu čest vyzkoušet ji na vlastní kůži. A teď už to ani nebude mít smysl. Tedy hovoříme-li o původní generaci Lapierre XR s tlumičem, který vypadal, jakoby zezadu prostřelil sedlovlou trubku.

Někomu se toto řešení líbilo, jinému nikoliv, pravdou zůstává, že Lapierre XR první generace byl modelem úspěšným jak na závodní scéně, tak i u zákazníků. I proto se jeho nová generace snaží alespoň v omezené míře tvarově navázat na svého předchůdce. Díky tomu vznikl další originálně pojatý rám, který si jistě s koly konkurence nespletete.

Pro srovnání současná podoba stroje Lapierre XR 729 (rok 2016)

Na vzhledu záleží…

Když jsem pročítal prezentaci této novinky, doufal jsem, že objevím nějaké praktické, či alespoň teoretické či filosofické zdůvodnění klece objímající tlumič, který je jinak vcelku konvečně uchycený pod horní trubkou. Nestalo se! Jediné zdůvodnění přítomnosti této klece, co jsem našel, byl odkaz na předchozí generaci Lapierre XR. Ale vlastně proč ne!

V principu jde o víceméně klasické řešení zadního zavěšení, v podání značky Lapierre v podobně „nezávislé,“ kdy byl jako základ využit u francouzských strojů dobře známý systém OST+ (najdete Lapierre Zesty, Spicy atd.). Co vše se změnilo? Nebo spíš co se nezměnilo?

Zachován je základní koncept extra rychlé, tuhé a lehké XC a maratonské rakety na velkých kolech (29“), vše ostatní je nové. Rám byl kompletně přepracovaný a nyní je celý karbonový. Je také lehčí, tužší, efektivnější a tak dokola! Co je zásadní, i když třeba nenápadné zlepšení, je příprava pro montáž teleskopické sedlovky s vnitřkem rámu taženým vedením. Bez zájmu by nemusela zůstat ani nejvyšší varianta exkluzivně osazená řazením SRAM Eagle 1×12 s inverzní vidlicí RockShox RS-1. Obecné novinky přítomné v celé modelové řade Lapierre XR zahrnují střed a zadní stavbu standardu Boost (osa Boost 148) a počítáno bylo i s novými metrickými tlumiči, primárně s modelem RockShox Deluxe.

Někde delší, jinde kratší

Hodně se, vedle rámu a jeho mechanických vlastností, pracovalo též na geometrii, která opět prošla zásadní změnou. Asi vám to nevyrazí dech, každopádně zadní stavba byla zkrácena o 5 mm, sedlová trubka byla napřímena na hodnotu 74,5° a hlava byla naopak položena pod úhlem 69°. Zároveň je o něco delší horní trubka a o to samé kratší představec. Výsledkem by měla být výrazně vyšší stabilita a jistota ve sjezdech, méně častý jev zvedajícího se předního kola ve výjezdech a celkově hravější a lépe reagující projev řízení.

Lidé z Lapierre dokonce tvrdí, že je hlavový úhel jeden z nejvíce položených mezi konkurenčními XC stroji, kdy najdeme v porovnání třeba nedávno testovaný Cannondale Scalpel-Si s hodnotou úhlu hlavy 69,5° versus rovných 69° u Lapierre XR 2017.

Co dodat?

Poslední technické zajímavosti nového modelu představuje, vedle extra vyladěné plně karbonové zadní stavby, třeba otvor pro umístění baterie Shimano Di2 do spodní rámové trubky (Trap Door Technology – TDT), který dobře známe ze silničních strojů Lapierre (test Lapierre Aircode SL 500). Umístění této klíčové baterie je záměrně situováno do spodní trubky, nejen s ohledem na minimální vliv na těžiště celého kola, ale také proto, aby v sedlovce bylo dost místa na teleskop a jeho vedení!

První, druhý, třetí, čtvrtý

Co se konkrétních modelů týká budou v nabídce čtyři verze, Lapierre XR 929, 729, 629 a 529. Tedy vlastně pět, když připočteme XR 729 e:i s další generací chytrého elektronicky řízeného zadního odpružení e:i Shock (standardní součástí modelu XR 929). Vrcholné provedení XR 929 vyjede do světa s vidlicí RockShox RS-1 a s novou sadou SRAM Eagle XX1 (1×12). Ostatní modely si vystačí s konvenčními vidlicemi RockShox SID, Reba a Recon a pohon svěří do péče systému Shimano XT 2×11 či Shimano Deore/SLX 2×10.

Overvolt – cílený rozvoj elektrizace

Je to skoro až k nevíře, jak velký důraz je u mnoha značek poslední roky kladen na elektrická kola, či kola s elektrickým asistentem. Člověk chápe rozvoj tohoto segmentu v oblasti městských a cestovních strojů, přitom se ale nemálo vývoje odehrává i mezi poctivými MTB stroji určenými do ostrého terénu. Jakoby se snad v Alpách měli za pár let zastavit všechny lanovky, či se minimálně očekával zákaz převážet na nich kola! Pak by člověku nezbylo nic jiného, než sáhnout po elektrokole, či se škrábat nahoru za své s vědomím, že víc jak jeden kopec za den běžný smrtelník nezvládne.

Když baterie potká karbon

Nechme ale filosofování a pojďme se podívat na hned několik zásadních novinek Lapierre 2017 z rodiny Overvolt. Na nejvyšším podstavci se vyjímá zbrusu nový Lapierre Overvolt AM Carbon, což je poměrně unikátní stroj kombinující vyšší zdvihy (150/140mm P/Z), elektrický pohon a karbonový rám!

Není to ale celé jen o tom, že by byl vyměněn stávající materiál rámu za nový, za uhlíkový kompozit. Ne, ne, tohle kolo je nové hlavy až po patky. Zcela nově se řešilo už jen umístění baterie, aby bylo dosaženo co nejnižší polohy celkového těžiště*. Proto není akumulátor uchycen klasicky na spodní trubce, ale sedí hned nad motorem Bosch CX Performance s kapacitou baterie 500 Wh a to v přísně horizontální poloze!

Výsledkem je poměrně unikátní konstrukce rámu, kdy je spodní trubka skutečně mohutná a ve střední části rozdvojená, ze sedlové zase část chybí zcela, jelikož na jejím místě trůní baterie. Specialitou je i řešení DWS (Dual Wheel system), kdy lze prohozením kamenů v zadních patkách upravit rám pro kola parametru 27,5“, případně pro široký rozměr 27,5+. Měl by zde být prostor pro gumy do šíře 3“. O Boost středu, zadní ose a vidlici se snad ani nemá smysl zmiňovat!

Perličkou na konec mohou být opět nové tlumiče metrického standardu RockShox Deluxe, zcela nová teleskopická sedlovka Lapierre (k dispozici zdvihy 100, 125 a 150 mm) či brzdy SRAM Guide, které by měly tyto bestie s klidem zkrotit. Jako úplnou tečku zmiňme zajímavý mix převodů, kdy každý ze tří modelů Lapierre Overvolt AM Carbon používá něco jiného. Nejvyšší model 900+ povolal do služby nové řazení SRAM EX-1 s osmi převody (kazeta 11-48 zubů), střední model Overvolt AM Carbon 800 vyráží do akce s jedenáctkou od Shimana, a základní Overvolt AM Carbon 700 zase se SRAMem NX (1×11).

Pro koho je karbon moc…

…Ten může sáhnout po hliníkových modelech Lapierre Overvolt AM, které disponují stejným zdvihem (150/140 mm), rámem ze slitiny hliníku Supreme 5 a o poznání konvečnější koncepcí. U těchto modelů byly rovněž použity Boost standardy a prostor v rámu byl uzpůsoben pro případné nasazení pluskových kol, akumulátor ale zůstal na běžném místě.

Zajímavostí je i možnost volby různých variant pohonu, či konkrétně různých systémů a značek. Tři vyšší modely Overvolt AM 700, 600 a 500+ pracují s motorem Bosch CX Performance poslední generace s baterií o kapacitě 500 Wh, základní Overvolt 400 vyráží do akce s Yamahou a kapacitou 400 Wh. Asi aby se to nepletlo…

Watty pro XC

Téměř poslední kategorií mezi novinkami Lapierre Overvolt jsou modely nesoucí označení XC, které logicky prozrazuje jejich zaměření. Opět zůstáváme u hliníku, zdvih klesl na rozumných 120 mm nad oběma koly, jinak je vše podobné jako u vyšších a větších bratří. Systém zadního odpružení OST+, Boost 148 standard zadní osy, prostor pro kola 27,5+ a opět dvě různé pohonné jednotky.

Zajímavé, že tentokrát padla volba na 500 Wh verzi Bosch CX Performance u top modelu Overvolt XC 500, zatímco nižší provedení XC 400+ a 300 věří značce Yamaha. Čtyřstovka nabízí kapacitu 500Wh, tříkilo „jen“ 400 Wh.

Nebylo by tu něco pro dámy…

Také dívky a dámy si postupně oblíbili jízdu s elektrickým asistentem, proto pro ně značka Lapierre připravila aktuálně dva specificky laděné elektrické modely, které zaujmou už jen čistě dámským vyzněním barevné kombinace rámu. K dispozici bude model Lapierre Overvolt XC 300 W, případně stroj s pevným rámem Overvolt HT 500 W. Oba modely vsází na Yamahu s kapacitou 400 Wh.

Aby toho nebylo málo!

Připravila si značka Lapierre ještě pár dalších lahůdek. Krom již zmiňované originální teleskopické sedlovky to jsou i vlastní zapletená kola v provedení XC / AM, ale také ve verzi eAM (Overvolt). Nejen první dvojice disponuje nestejně širokými ráfky, kdy je silnější vždy ten přední pro lepší a přesnější řízení (25/23c XC | 30/25c AM). Vcelku samozřejmostí je příprava pro bezdušové systémy, pevné osy a ořechy, které budou k dispozici jak pro kazety Shimano tak i SRAM XD.

Skutečnou specialitou jsou čistě pro elektrokola navržené výplety eAM se svařovanými ráfky ze slitiny řady 6063, kdy je přední v šířce 30c a zadní 25c. Pevné osy netřeba zmiňovat, vepředu se počítá s šířkou 110 mm, vzadu 148 mm (Boost). V předním kole jsou použity dráty s přímou hlavou vzadu s klasickou zahnutou, jelikož tato verze lépe zvládá větší zatížení dané působením těžšího kola a výkonem motoru. Zároveň jsou použité niple „Alpina locking“, které by měly zajistit, že se výplet nebude ani při velkém zatížení předčasně povolovat.

Tolik novinky Lapierre 2017. Není toho málo! Nové XC zbraně a armáda nových a v mnoha ohledem skoro až revolučních elektrobiků Overvolt. Je jen na nás čemu dáme přednost, zda vlastní síle a rychlosti nebo síle a rychlosti čerpané z bateriových článků a výkonných elektromotorů! Co preferujete vy?

Foto: Lapierre / Damian McArthur

[See image gallery at www.bikeandride.cz]

Závod Mistrovství světa v Novém Městě nás nechává tradičně poměrně chladnými, alespoň moji osobu zcela určitě. Zaprvé nejsem typ „fanoušek“, to už se jdu radši sám projet, zadruhé mě závodní XC moc nebere, a zatřetí je na této akci na můj vkus moc lidí na malém plácku…

Nicméně kolega fotograf Jakub Douda se letošního ročníku mistrovského závodu zúčastnil, aby zde plnil jisté pracovní povinnosti skryt za velké a těžké tělo plnoformátového fotoaparátu Nikon. Vedle toho měl čas cvaknout i pár reportážních snímků, které vám nyní servírujeme na digitálním „zeleném“ podnose BnR. Podle toho, jak jsme se společně bavili před tímto závodem, není vůbec snadné probojovat se k licenci oficiálního fotografa, není to ani levná záležitost, proto se Kuba snažil zachytit zdejší atmosféru spíše pohledem běžného diváka, než profesionálního fotoreportéra. Víc snad dodávat netřeba…

Foto: Jakub Douda (www.fotoJD.cz)
[See image gallery at www.bikeandride.cz]

Prázdniny začaly a já se z víru MTB dění, z horečného najíždění testovacích kilometrů a z ruchu Eurobike Media Days 2016 přepnul rázem na „rodinnou pohodu“ a vyměnil široká řídítka, prach a bláto za výrazně klidnější způsob cyklistiky se zapojeným vozíkem nebo dětským kolem na tyči. I to má ale své kouzlo, jelikož je krásné sdílet svůj nejoblíbenější koníček se všemi členy rodiny!

BikeAndRide.cz / Cycling-World.cz – prázdninový provoz

Sám jsem celkem překvapen, že se mi minulý týden dařilo alespoň trochu plnit obsah webu a že jsem tak doposud dostál svému vlastnímu předsevzetí a snažím se makat, aby naše weby nezůstaly přes léto úplně mrtvé. Tentokrát radši nebudu nic velkého slibovat, snad jen tolik, že se budu nadále snažit po večerech pracovat a s přestávkami plnit web (weby). Primárně bych se chtěl v následujícím týdnu až dvou věnovat novinkám co jsme si osahali či alespoň si je prohlédli na Eurobike Media Days, poté dojde na testy kol, které jsme já a kolegové intenzivně zkoušeli před prázdninami, a nyní nás čeká hromada praktických poznámek k přetvoření v ucelené recenze…

Hezké léto a pojďme už na ta videa!

Aaron Gwin’s Qualifying Crash – Lenzerheide 2016

Dnes začněme trochu netradičně jedním pádem z kvalifikace v Lenzerheide 2016, kde Aaron Gwin předvedl tuto netradiční kreaci, díky níž vybojoval až 19. místo na startovním roštu… Jak napsal LT: „Z tohohle už bych se asi nezvedal…“

Aaron Gwin’s Qualifying Crash – Lenzerheide 2016 – More Mountain Biking Videos

Dominik Raab: Linz with Hans Rey

Zajímavých a dobře zpracovaných městských trialových videí jsme již viděli mnoho, toto mě ale zaujalo jelikož kombinuje mladého borce jménem Dominik Raab, který v tomto snímku spojil síly s legendou, jakou je Hans „No Way“ Ray. Člověk až zírá, co zde tento „starý pán“ (bez urážky) ukazuje a předvádí, respektive dokazuje, že mistr řídítek je mistr řídítek!
*A pokud vám ta hudba z úvodu videa přijde povědomá… (

Among Giants

Nebojte, ani tento týden nebudou chybět videa z Kanadských hvozdů. Nyní ale pojďme zabrousit trochu jižněji do USA, přesněji do státu Washington, do blízkosti města Bellingham. Toto místo je, dle mnohých, jedno z nejlepších oblastí pro biking v USA. Tedy pokud nejste milovníky pouštních trailů Sedony či Moabu…

Stephen Matthews – The Shore’s Second Coming

A je to tady, bez Kanadských trailů by to prostě nešlo! A co jiného zvolit jako základ, než Vancouver’s North Shore… Ta skalka v čase 00:43 z toho mě vážně mrazí, jen to vidím!!! A sledujte jak se mu žvejká guma v čase 1:55!

JarcekBros – Echoes of Saalbach

A zase zpět do Evropy. Pojďme si společně zajódlovat do Saalbachu

Whistler 1-2.7 2016

Kanadský Whistler trochu jinak, tentokrát pohledem „českých kluků“, kteří si sem přijeli užít „zahraniční dovolenou.“ Oproti mnoha jiným pohledům poskytuje tento snímek o něco reálnější pohled na to, jak takové Whistlerské ježdění skutečně vypadá a jak může být náročné: „Ty vole, to je hustý!“ zazní ve videu…

Knolly Delirium Versatility with Mark Matthews

Takto to pro porovnání vypadá, když jsou Kandské traily vaším denním chlebem a vy zde máte možnost prohánět nejnovější stroje tak jako Mark Matthews své Knolly Delirium 27.5.

Fest Series – Aggy’s Reunion Highlights

Když se největší hvězdy technického MTB sejdou na akci Aggy’s Reunion 2016 v Kanadském Kamloops, BC, je z toho „pokoukání pro bohy.“ Ale i tihle kluci občas spadnou, či je to spíš součást jejich povolání!

Déjà Vu – Honzo Carbon

Honzo Carbon jsou nové kompozitní stroje značky Kona, které existují jak v provedení „Race“ tak i „Trail“. S jedním se můžete postavit na start Světového Poháru v XC, s druhým si lze užít nespoutanou zábavu třeba v severozápadní části USA, kde je Kona „jako“ doma. Ona je zde opravdu doma!!! Před pár lety jsem zde osobně potkal párek testovacích jezdců, tehdy na prototypech strojů Kona Process

Chasing Trail Ep. 3 – Vedder Mountain

Nic neříkám… Zase Kanada! Tentokrát ale na východ od Vancouveru Ono je to vlastně jedno, kterým směrem vyrazíte, důležité je znát místní prostředí nebo se seznámit s místním průvodcem a pak si můžete být jistě, že ježdění zde bude stát za to!

**BONUS**

Ultimate Like a Boss Compilation 2016 #1 – Best HUMANS In The World Compilation

Dnešní bonus je trochu ulítlý. Jedna náhodně se objevivší kompilace záběrů mapujících co vše za šílené kousky jsou lidé schopní naučit se, podstoupit či předvádět na odiv.

Mezi jinými novinkami nám přistálo v mailu i upozornění na pár očekávaných přírůstků v rámci značky Canyon, či spíše omlazení, respektive úpravy stávající modelové nabídky s výhledem na rok 2017.

Informace k novinkám nejsou nijak přehnaně obšírné, proto si pojďme ve zkratce prohlédnout co nového Canyon chystá pro další rok, více si povíme třeba po návratu z veletrhu Eurobike, který se koná na konci srpna 2016.

CANYON EXCEED CF SL 7.9 PRO RACE

Omlazeným a zdokonaleným přírůstkem rodiny sportovních hardtailů Canyon je model Exceed CF SL, který má v sobě integrovánu DNA strojů vítězících v závodech světového poháru v XC. Lze u něj tedy očekávat výtečný mix nízké hmotnosti, rozumného komfortu, nekompromisní tuhosti a odolnosti. Geometrie plně odpovídá nejnovějším trendům světa závodního XC a perličkou na tomto dortu může být zbrusu nová sada SRAM Eagle 1×12. Ta nabízí nekompromisní výkony a dostatečně široký rozsah převodů pro XC okruhy i dlouhé maratonské tratě.

Více o současné řadě Canyon Exceed – www.canyon.com

CANYON NEURON AL 9.9 SL

Poměrně výraznou změnou je přejmenování celé řady Nerve AL a CF, kdy tyto stroje budeme, počínaje modelovým rokem 2017, potkávat pod jménem Neuron. Jako ukázka nové sestavy a výbavy řady Neuron je model AL 9.9 SL, který rovněž nabídne sadu SRAM Eagle s dvanácti převody, či odpružení Fox řady Factory s vidlicí Fox Float 34 a tlumičem Float DPS.

Více o současné řadě Canyon Nerve – www.canyon.com

CANYON SPECTRAL WMN CF 9.0 EX

Zajímavým omlazením současné nabídky je též dámský model Spectral WMN CF 9.0 CF, který je osazen odpružením RockShox (Pike RCT3 a Monarch XX), jenž bylo naladěno speciálně pro lehčí jezdce – ženy. Evergreenem dnešního představení je sada SRAM Eagle 1×12, která by měla v kombinaci s převodníkem o velikosti 32 zubů zajistit dost převodů v kopcích i na rovinách.

Více o současné řadě Canyon Spectral – www.canyon.com

CANYON SPECTRAL CF 9.0 EX

Posledním nově představeným strojem je model Spectral CF 9.0 CF v provedení pro rok 2017, který dostal zcela novou specifikaci. Nově je vybaven kompletním odpružením RockShox v kombinaci RS Pike RCT3 a RS Monarch RT3 (150/140 mm P/Z). Zmizel tedy původní CaneCreek DB Inline. Za mě palec nahoru! Naposledy je potřeba připomenout sadu SRAM Eagle 1×12, která bude dominovat i tomuto stroji a to v provedení X01.

Více o současné řadě Canyon Spectral – www.canyon.com

Minulý víkend jsme se vydali do Saalbachu ochutnat pravou bikovou atmosféru na jeden z největších bikových festivalů v Rakousku – Glemmride. Kromě toho, že se zde jel iXS Downhill, nechyběla ani exhibice přímo v centru Hinterglemmu.

(Text: Andrea Drengubáková)
V tomto klasickém Alpském městečku jsme byli svědky nezvyklé formy splopestyle, kdy borci skákali třeba přímo na balkon jednoho z hotelů. K vidění toho bylo skutečně mnoho a mohutný aplaus si vysloužili i čeští rideři Jakub Vencl a Tomáš Zejda. Mrkněte na video, abyste si udělali představu, jak to na Glemmridu letos vypadalo, a příští rok ať jste tam s námi!

První dva, u nás převážně dovolenkové týdny z letošních prázdnin jsou za námi, teď zase zkusíme chvíli předstírat práci, i když i zbytek léta bude u BikeAndRide.cz více ve znamení cestování, trochy testování, objevování nových lokalit a najíždění klasických trailů v českých horách, které máme tolik rádi. To vše můžete sledovat „on-line“ na našem Instagramu/Facebooku

V červenci na BikeAndRide.cz / Cycling-World.cz

V první řadě nám v pořadníku stále visí docela dost rozpracovaných novinek a praktických postřehů z akce zvané Eurobike Media Days. Tento týden bych se rád blíže podíval na nové stroje Giant, dále nás čeká Ghost, něco praktických dojmů ze sedla strojů Marin atd. A k tomu se dále odsouvá hned několik testů a témat, které jsme před prázdninami, pro samou práci, nestihli dokončit. Nic konkrétního dnes radši slibovat nebudu, jelikož mým plánem je strávit z následujících třech týdnů maximum času v sedle kola, což doufám všichni chápete!

Jedna aktuální informace – dnes odpoledne se balíme, tradiční duo „Pišta a Duba“ a jedeme směr Singltrek pod Smrkem, respektive ještě o kousek dál za polskou hranici, kde na nás čekají zbrusu nové stroje Specialized 2017. Prvotní postřehy najdete na našich sociálních sítích, zbytek časem na webu.

6 BIKES 1 TRAIL

Toto je vcelku působivý začátek dnešní pondělní „video session“. Pár snímků, kde  jezdec v průběhu filmu střídá kola, jsme již viděli, zde je to ale dotažené téměř k dokonalosti. Zkrátka jak hlásá název – 6 kol a 1 trail.

*Chtěl jsem vyhlásit soutěž, kdo správně identifikuje všech šest strojů, ale ony jsou modely popsány vždy v titulku, takže by to žádná soutěž nebyla

Kovarik Racing Intense Youth Development

Dnešní videonálož začíná pěkně „Intensivně“, aneb kola značky Intense zase trochu jináč. A pro dnešek první náznak Kanady! Aneb „trénink dělá mistry“.

Tracer T275C Palmer Edition

Hele, to fakt není záměr, ale náhoda, že tu máme třetí video, kde figurují stroje Intense hnedle za sebou! V tomto případě jde o praktické představení nového stroje Intense Tracer T275C Palmer Limited Edition… Luxusní záležitost!

Caleb Holonko

Pohoda jako hova.. Zde asi není třeba nic moc dodávat, stačí se kochat krajinou. Hádám severoamerickou, už jen s ohledem na zastoupení značek Kona a Chromag.

Propain Spindrift 2017

Co na tom, že značka Propain není u nás příliš známá! Jejich nový výtvor Propain Spindrift vypadá poměrně zajímavě a hlavně teamový jezdec Phil Atwill jezdí strašné kule! Tedy pokud nejsou některé záběry zrychlené?!

Not2Bad: Trail Shredding (Full Segment) 4K

Divoká palba lesem, zpomalené záběry, efektní přechody z jedné dvojičky na druhou, vysoké rozlišení… Jo, to je lákavý trailer k filmu Not2Bad! Celý film – http://radi.al/Not2Bad

Miners Creek

Kdybyste měli někdy cestu s kolem do Colorada, pak trail zvaný Miners Creek je zdejší klasikou a pro mnohé volbou číslo 1! Hned bych tam jel taky.

**ČESKÁ STOPA**

Misty Ride in Sea To Sky

Naši tradiční porci poctivé kanadské hlíny, kořenů, bahýnka a kamenů za dnešek korunuje snímek, kde nefiguruje žádný zámořský jezdec ani zámořská značka, ale Jakub Dubský a jeho Rock Machine Blizzard! A také bych rád dodal, jak je zde krásně vidět, že pokud chce člověk jezdit v Kanadě, nesmí se bát ušpinit

GHOST Bikes PathRiot: Michal Prokop #RacingRiot

Skutečnost, že Michal Prokop od letošního roku jezdí za team Ghost a na kole Ghost Path-Riot asi nikomu z nás neunikla. Zde je jedno ochutnávkové video, abychom si mohli prohlédnout, jak to Michalovi na Ghostu sluší!

*Ghost Path-Riot jsme krátce sedlali i na Eurobike Media Days, proto se můžete těšit na naše postřehy ze sedla právě tohoto stroje. Ve zkratce: Je to krutá raketa nahoru i dolů!!!

MRSN_Project_

Jeden starší projekt (2 roky) mapující momenty, kdy si Michal Maroši převzal nové stroje Kona a vydal se zkoušet, co vše s nimi dokáže vymyslet za skopičiny!

Sausage and Mustard Se05 episode 4

Na úplný závěr tu máme trochu domácího punku z tradičního seriálu „Sausage and Mustard“.

Užívejte léto!

Před časem jsme byli zváni na oficiální premiéru dalšího pokračování dokumentární série Zam s pořadovým číslem 5, která tentokrát mapuje řádění domácího borce Richarda Gasperottiho na Taiwanu. Tedy v místě, které se nezdá být vysloveným bikerským rájem, pomineme-li fakt, že se zde vyrábí mnoho kol a další bikové techniky.

Nějak se to sešlo, že jsme se na premiéru v pražském Rock Café osobně nedostavili (z rodinných důvodů), to ale není důvod se na film nepodívat, když je dnes celý on-line.

V přívalu zásadních novinek, představených v rámci akce Eurobike Media Days, pojďme pokračovat pojednáním o nových strojích GIANT Anthem a Trance, respektive o jejich nové generaci určené pro příští rok, kdy byly od základu přepracovány jak karbonové modely Advanced, tak i základní hliníkové verze.

(úvodní foto: Jakub Douda | www.fotojd.cz)
Než se pustíme do teoretického popisu, musím se pochlubit, nebo vás jednoduše nalákat tím, že jsem se na obou kolech v Kirchbergu dostatečně intenzivně povozil, proto vám v obou případech můžu naservírovat jak porci teoretických, tak i praktických informací (samostatný článek). Pravda, testovací trail vedoucí z vrcholu Ehrenbachhöhe ležícího v nadmořské výšce 1802 m a končící dole u lanovky (800 m, negativní převýšení 1000 m) nebyl tím nejlepším místem pro prověrku Anthemu, i když, jak se to vezme…

(foto: Jakub Douda | www.fotojd.cz)

Trocha teorie nikoho nezabije…

Nová generace GIANTu Anthem i Trance byla vyvíjena po dobu dlouhých dvou let, a proto se není čemu divit, že před námi nestojí upravené, či jen lehce omlazené, ale kompletně nové stroje! Základ je samozřejmě stále stejný, tedy plus/mínus podobná geometrie, plus/mínus podobné zdvihy, plus/mínus stejný systém zavěšení Maestro atd. Přesto je vlastně skoro vše nové!

Na druhou stranu, proč radikálně měnit něco, co funguje natolik skvěle – připomeňme si naše testy poslední generace strojů GIANT Anthem a GIANT Trance. Šlo se tedy hlavně po materiálech, lehce se hýbalo s geometrií, s posedem, o kousek povyrostly zdvihy a také se našlo místo pro nové standardy os (Boost) a pro nové metrické tlumiče, respektive pro systém jejich uchycení zvaný Trunnion (více v představení metrických tlumičů RockShox).

Nejzásadnější konstrukční změny jsou u obou modelových řad stejné, proto si pojďme blíže představit nový GIANT Anthem, poté doplníme pár technických faktů týkajících se GIANTu Trance a jakmile budete vyzbrojeni potřebnou teorií, můžeme se společně vrhnout na praktické dojmy z jízdy.

GIANT Anthem 2017 – Tech News

Jak již zaznělo výše, GIANT Anthem (stejně i Trance) v nejnovější podobě (model 2017) byl intenzivně vyvíjen a testován po dobu poctivých dvou let, a to za přispění vývojářů, produktových manažerů i teamových jezdců. Výsledkem je kompletně přepracované kolo, které se ale snaží zachovat si jasné spojení s předchozí generací. Je to něco podobného, jako když VW nebo Škodovka představí novou generaci jednoho ze svých klíčových modelů, Golfu či Octavie, kdy se tyto vozy snaží tvářit nově a moderně, přitom ale jejich vývojáři a designéři pokaždé řeší, aby nová generace byla snadno rozpoznatelná a bez pochyb identifikovatelná. Jestli mi rozumíte…

Co konkrétně se změnilo u Anthemu?

Výrazných konstrukčních změn se v první řadě dočkala zadní stavba, která byla posílena ze současných 100 mm na 110 mm zdvihu. Kdyby bylo mezigeneračním rozdílem pouze oněch 10 mm kroku navíc, bylo by to trochu chudé, ne-li směšné… Naštěstí je toho víc!

Vzadu najdeme standardně pevné osy (povětšinou přímo šroubované bez rychloupínáku) a zcela nové je horní rameno, které je vyrobeno metodou Advanced Forged Composite Technology. Kdo se kamarádí s angličtinou a s naukou o materiálech, toho asi zarazí slovní spojení „Forged“ (kovaný) a „Composite“ (kompozit, alias karbon). Neděste se, nikdo do karbonu nebuší kladivem, pouze se tento díl umotá z uhlíkové pleteniny, vloží se do formy a za působení extra vysokého tlaku se vylisuje výsledný produkt. Ten je díky takovému zpracování výrazně lehčí, tužší a pevnější než dříve používané hliníkové rameno.

O jedno oko méně…

Tvar a konstrukce nového raménka navíc není samoúčelná, nýbrž byla radikálně změněna z důvodu nasazení nových metrických tlumičů (Fox i RockShox), a to navíc s úchytem typu Trunnion. To znamená, že na tlumiči není v místě jeho hlavy klasické oko, ale pouze dva čepy „trčící“ do stran, jež pasují přímo do horního ramene. V rameni samotném pak najdeme kazetová (kuličková) ložiska, aby byl chod zadní stavby jemnější, citlivější a aktivnější.

Ložiska v horním raménku byla přítomná již u současných modelů GIANT Anthem, Trance, Reign atd., proto radikální novinkou jsou právě specifické tlumiče s Trunnion úchytem. Důvod? Zadní stavba může být díky tomuto způsobu uchycení kompaktnější, aniž by to mělo vliv na vestavnou délku tlumiče. Takto se rovněž podařilo snížit převodový poměr pohybu zadní osy a tlumiče, což by mělo dále umocnit kvality funkce celé zadní stavby.

A aby těch nových standardů nebylo málo, můžete se těšit, že novinky GIANT Anthem i Trance 2017 vyjedou do světa se standardem Boost, tedy s přední osou v délce 110 mm a zadní 148 mm. Důvody jsou jasné – tuhost a pevnost výpletu při minimálním navýšení hmotnosti. Boost je evidentně trendem nezadržitelným, jelikož tyto nové standardy najdete u drtivé většiny novinek různých značek s nimiž jsme zatím přišli do styku. I metrické tlumiče se objevují u mnohé konkurence, rozhodně ne tak často jako Boost.

5 mm tady, 10 mm tamhle…

Nikoliv nepodstatným způsobem se vyvíjela a ladila též geometrie, která reaguje na moderní trendy i na skutečnost, že se zdvih posunul na kombinaci 120/110 mm (P/Z). To ostatně jasně dokazuje, kam se posouvá moderní X+
C jako celek. Kde nám tedy oscilují nové míry? O 10 mm je delší horní trubka, o kousek klesl hlavový úhel (-0,5°) a o 5 mm se zkrátila zadní stavba. Abychom byli konkrétní, hovoříme o konečných hodnotách 68° (úhel hlavy), 605 mm (délka horní trubky, vel. M) a 428 mm (délka zadní stavby).

Vše je řešeno s tím záměrem, aby bylo kolo jistější a stabilnější ve vyšších rychlostech a v prudkých technických sekcích, přitom neztratilo nic z hravosti a rozvernosti, kterou jsem obdivoval u Anthemu poslední generace. A samozřejmě u GIANTu dnes již snad nikdo nic jiného nečeká, než kola průměru 27,5“ u všech modelů!

Abychom to vše završili, rodina GIANT Anthem bude sestávat ze dvou samostatných řad, Anthem Advanced se špičkovým kompozitním rámem a Anthem s hliníkovým rámem ALUXX SL obohaceným o horní karbonové raménko Advanced Forged Composite Technology.

Foto: Giant

GIANT Trance 2017 – Tech News

U řady Trance se v mnohém opakuje stejná písnička jako u Anthemu. Nové osy Boost (110/148 | P/Z), metrické tlumiče a systém uchycení Trunnion, specifické kompozitní horní raménko, které najdete jak u uhlíkových modelů Trance Advanced, tak i u hliníků Trance s rámem z materiálu ALUXX SL. Podobně jako u Anthemu i zde se hýbalo se zdvihy a s geometrií, která se proměnila ve stylu „long and low“ (nízký a dlouhý).

U Trance to konkrétně znamená identický krok zadní stavby jako u současné generace (140 mm), avšak navýšení délky kroku vidlice ze 140 mm na 150 mm. Dále se prodloužila horní trubka o 10 mm, o 5 mm klesl střed a o dalších 5 mm se zkrátila zadní stavba. Jak a kam se nový Trance posouvá nejlépe vystihl Adam Craig, jedna z hvězd GIANT Factory Off-Road Teamu a velký milovník endura a technického ježdění vůbec:

„Definice trailbiku se v průběhu času neustále mění, posouvá, či prostě vyvíjí. Pro mě pojem trailbike reprezentuje kolo, které dokáže hravě zvládnout mnoho rozličných jízdních podmínek. Mělo by jezdci umožnit snadno a efektivně stoupat, stejně tak by mělo být maximálně výkonné cestou dolů. Dlouho jsem snil o takovém kole, které precizně zvládne to i to a zdá se, že se mi můj sen v podobě nového Trance plní před očima. Díky úpravě geometrie, změnám na rámu a vyladění odpružení je nový GIANT Trance zase o krok blíž dokonalému ´všehoschopnému´ trailovému kolu.“

GIANT WheelSystems – bez kol by to nejelo!

Značka GIANT vedle rámů a kol jako takových poslední roky intenzivně pracuje i na řadě vlastních dílů a komponentů, náboje, ráfky i celé sety nevyjímaje. Na nových strojích GIANT Anthem a Trance se tak objeví i tato nová kola souhrnně schovaná pod označením GIANT WheelSystems. Existovat budou zejména dvě řady – XCR WheelSystems určený modelově pro sportovní XC stroje Anthem a TRX WheelSystems vyvíjené primárně pro řadu Trance.

Obě varianty využívají technologie zvané Dynamic Balanced Lacing (DBL), což ve zkratce značí revoluční přístup k napínání výpletu, který nekalkuluje s kolem jako jedním celkem „visícím ve vzduchu“, ale dopředu počítá s místním zatížením. Jednoduše napětí jednotlivých drátů je počítáno tak, aby dosáhlo optimálních vlastností při zatížení, ať již vahou jezdce, šlapáním nebo brzděním.

Lehčí kola XCR budou využívat služeb 28 mm širokého karbonového ráfku, u pevnějšího modelu TRX bude ráfek široký 33 mm.

Tolik teorie náležící k novým modelům GIANT Trance a Anthem, pokud vás zajímají naše praktické dojmy z jízdy, otevřete si samostatný článek – GIANT Anthem / Trance 2017 – první dojmy. A pokud vás zajímají další novinky značek GIANT a Liv pro rok 2017, počkejte pár dní, než se nám podaří všechny informace zpracovat do podoby uceleného článku.

Foto: Štěpán Hájíček (statické) / Jakub Douda (jízdní z Alp) / Giant
[See image gallery at www.bikeandride.cz]

V předchozím článku jsme si po teoretické stránce poměrně podrobně představili nové modely GIANT Anthem a Trance modelového roku 2017. Na obou těchto strojích jsme něco najezdili v rámci Eurobike Media Days, tak se pojďme nyní společně podívat, jak na nás tyto stroje zapůsobily v praxi. | úvodní foto: Jakub Douda | www.fotojd.cz

GIANT Anthem Advanced 2017 – v sedle

Snad jsem již někde prezentoval, že naše testování na Eurobike Media Days probíhalo primárně na Fleckalm trailu, který má délku 7 km a převýšení (negativní = „furt z kopce“) 1000 m. To nezní jako ideální podmínky pro test sportovně laděné rakety GIANT Anthem (i když i zde se našlo pár výjezdových a XC pasáží), proto jsem se při přebírání tohoto stroje k testu trochu bál, nakolik budu schopen se s ním „sešourat“ dolů! Brzy jsem ale zjistil, že nový Anthem toho umí víc, než bych do něj od pohledu řekl, a proto jsem se v jeho sedle rozhodně nemusel bát, naopak jsem si cestu dolů a místy i nahoru náramně užíval!

V celkovém shrnutí na měl nový GIANT Anthem působil trochu tvrdším dojmem, což je ale celkem pochopitelné s ohledem na jeho zdvihy „pouhých“ 120/110 mm (P/Z). Po chvilce zvyku to ale nebylo vůbec tak hrozné a drncavé, jak jsem si zprvu představoval. Anthem je totiž, s ohledem na délku kroku svého odpružení, hodně aktivní a snaží se využít každý milimetr pohybu vidlice i tlumiče plně ve prospěch jezdce. A to vlastně oběma směry nahoru i dolů.

Z toho mála co jsem s ním nastoupal, jsem byl příjemně překvapený, jak je zadek dokonale efektivní, nehoupe se a kolo letí maximálně ochotně vzhůru. Zadní stavba přitom citlivě reaguje na všechny nerovnosti a ze všech sil se snaží udržet hnané kolo dokonale přilepené k povrchu, aby se jezdec mohl plně soustředit na šlapání a práci s těžištěm. Příhodná je i geometrie, kdy se o 10 mm delší rám ve strmých výjezdech rozhodně nezvedá, ani jinak nezmítá.

(foto: Jakub Douda | www.fotojd.cz)

Jde to s ním z kopce…

Také cestou dolů dělají zadní stavba i vidlice vše co mohou, aby jezdci poskytly přiměřenou porci komfortu a hlavně jisté spojení se zemí a tak i jisté ovládání. To je samo o sobě krásně přirozené a okamžitě padne do ruky. Nad ovládáním nemusíte nijak přemýšlet, prostě jen jedete a užíváte si trail a místy snad i jeho okolí. Náramně jsem si s novým Anthemem užil i řadu rakouských klopenek, jelikož se do nich tento sportovní stroj nechal ochotně sklápět a poskytl mi dokonalou zpětnou vazbu, když jsem se do výjezdu z klopky opřel zadním kolem.

Řízení samotné je v nižších rychlostech krásně poslušné a dostatečně živé a točivé, aby se člověk mohl i s kolem snadno poskládat do každé ostřejší vracečky, s rychlostí ale brzy nabývá na stabilitě a jistotě. Nervozitou netrpí ani ve vysloveně těžkých a strmých pasážích, které mnohdy proletíte dříve a rychleji, než vám dojde, že byste si měli dávat trochu víc pozor, už jen s ohledem na kategorii kola, které právě sedláte!

Na sjezdovém, místy krásně hravém, místy dost technickém trailu, jsem tak potenciální slabiny Anthemu pocítil jen v rychlých a výrazněji rozbitých pasážích, kde byl celkem očekávatelně znát „nedostatek zdvihu“. To ale rozhodně není chyba tohoto kola. Ke cti mu naopak slouží, že míst způsobujících pilotovi pocit nejistoty, bylo i na tomto trailu až překvapivě málo.

GIANT Trance Advanced 2017 – V sedle

Bude to vypadat prvoplánově a zaujatě, ale ať. GIANT Trance je kolem, které mi na trailu Fleckalm sedlo ze všech zde zkoušených strojů jednoznačně nejvíc, až jsem se do něj prakticky zamiloval. Můj popis by tak mohl být hodně stručný: „Vyměňte mu řídítka za delší (740 mm je fakt málo, chtělo by to alespoň 760 mm, lépe 780 mm) a pak si jen užívejte jízdu nahoru, dolů, doprava, doleva… To je vlastně úplně jedno kam! Krom tratí na Ještědu a podobných ´DH nesmyslů´ zvládne GIANT Trance snad vše, co vás jen napadne!!!“

Ťukejte si na čelo, ukazujte si na mě prstem, v skrytu či veřejně se mi posmívejte, ale já tomu prostě věřím. Tak dokonalý mix jízdních vlastností pro cesty nahoru i dolů jsem už dlouho nezažil. Alespoň to tak na mě působilo ve zdejších alpských podmínkách v porovnání s řadou dalších zde testovaných kol.

Obláček na nebi

Posed je přirozený a vyvážený, řídítka nejsou zbytečně nízko ani vysoko, řízení je dokonale poslušné, citlivě a pohotově reaguje při jemném manévrování v malých rychlostech, přitom je i ve strmých technických sekcích dokonale jisté. A že se tu pár vykutálených míst s nekonečnými klubky kořenů a kamenů našlo. Výtečný byl Trance i v rychlých otevřených sekcích, či v rychlých rozbitých úsecích, které se daly projet „pod plným plynem“ s heslem „co zdvihy nepoberou, to přeskočím!“

Obrovsky se mi líbilo nastavení a chod odpružení, kdy musím zvolat „halelujá – RockShox je zpět“ (poslední GIANT Trance co jsem testoval byl na Foxu). Vepředu přítomný „kapitán“ Pike a vzadu nový metrický RockShox Super Deluxe předváděly koncert dokonalosti. Samozřejmě, jejich projev nemusí sednout každému, ale já mám radši měkčí a aktivnější chod, kterého jsem si u Trancu užil měrou vrchovatou. Při pomalejším brázdění trailu se člověk jen tak příjemně pohupuje a jen žasne, co vše a jak jemně jednotky odpružení sežerou.

(foto: Jakub Douda | www.fotojd.cz)

Když tě nakopne gravitace…

Poté, co se trochu vydýcháte, opřete se znovu do pedálů a kolo vás hned vystřelí vpřed! Nebo se jen tak lenivě postavte, povolte brzdy a počkejte, až vás „zezadu kopne“ paní gravitace… Zkrátka jakmile začnete nabírat rychlost, budete mít pocit, že vaše odpružení musí disponovat o dost větším zdvihem, než kolik uvádí tabulky. Nebo je to tím, že v plné rychlosti kola jen lížou špičky kamení a hrany kořenů a vy se i se svým strojem vznášíte na obláčku bikové extáze? Nevím, každopádně mě to dostalo!

Když tak koukám do svých poznámek, je tu ještě jeden bod, co jsem zatím nezmínil. Zapsal jsem si: „trochu zalehnout řídítka a pak se krásně skládá i do klopenek.“ Jo, to sedí, těch bylo v Rakousku docela dost a Trance jimi proletěl s naprostou samozřejmostí a nadhledem. Člověk jen nesmí být líný a nebo unavený, aby v nájezdu do oblouku dostatečně pokrčil lokty a na výjezdu se opřel nohama do pedálů a náležitě si jeden, druhý i desátý oblouk dosyta vychutnal.

Poslední dovětek…

Na několika místech se mi stalo, že jsem se svým požitkům a prožitkům za řídítky GIANTu Trance natolik poddal, až mě to skoro vytrestalo. Strach je přirozený pojistný mechanizmus a já sám jsem často možná opatrnější, než bych vysloveně musel. Velká varovná kontrolka se mi každopádně vždy rozsvítí v hlavě, když se začnu bát, že jsem se přestal bát! A přesně to se mi stávalo s Trancem stále dokola… Naštěstí se ale vždy nechal zkrotit a jen jednou jsem zažil moment, kdy jsem se boulí nechal vystřelit někam, kam jsem vlastně vůbec nechtěl a pak to horko těžko rovnal. Jinak to byla palba jako víno od vrchu dolů!

Jednou ze specialit testovaného GIANTu Trance Advanced byla nová sada SRAM Eagle X01. Při prvním pohledu člověka šokuje velká kazeta s největším pastorkem 50 zubů, po chvíli si ale na její vzhled celkem zvyknete. Hodně zajímavé jsou detaily zubů a co se funkce týká… Svým způsobem nepoznáte rozdíl proti SRAMu 1×11. Jen ten, že máte najednou vzadu o „kolečko víc“ a že vám díky tomu nechybí převody nahoru ani dolů… Za mě palec nahoru!

Brzy na viděnou!!!

Už se těším, až si Trance i Anthem nové generace vyzkouším v klidu na domácích trailech a až si, jak doufám, potvrdím své veskrze pozitivní, místy až slepě nadšené první dojmy! Snad se první testovací kola dostanou do ČR brzy, ideálně hned po prázdninách! Babí léto s Trancem někde na českých horách, to by byl luxus! Jen si s sebou tradičně vezmu vlastní řídítka…

Foto: Štěpán Hájíček (statické) / Jakub Douda (jízdní z Alp) / Giant

[See image gallery at www.bikeandride.cz]

Minulý týden jsme se blíže, teoreticky i prakticky, podívali na nejzásadnější novinky GIANT roku 2017, modely Trance a Anthem. Tím ale zásoba inovací od tohoto cyklistického obra není ani zdaleka vyčerpána. Pojďme si proto nyní společně projít, v trochu stručnější podobě, další novinky GIANT a také Liv pro rok 2017.

GIANT XTC Advanced 29er / XTC Advanced 27.5+

Začněme logicky u mateřské značky GIANT, a to konkrétně u nové podoby jejího sportovního pevného stroje na velkých kolech (29“), modelu XTC Advanced 29er. Tedy abychom byli přesnější, jednou ze zásadních novinek této modelové řady je kompatibilita se „středně tlustými koly“ standardu 27,5+ a navíc i možná přestavba na singlespeed.

Podobných „měňavců“ je dnešní trh, či spíše modelový rok 2017 vcelku plný, proto není třeba žasnout, stačí jen uznale kývat hlavou nad tím, že Giant respektuje i tento trend. Nové modely XTC Advanced budou, vedle současné varianty na kolech průměru 27,5“, nabízeny jak v jedné, tak i v druhé konfiguraci. Konkrétně jako sportovní lehký 29“ hadrtail, případně jako hravé a zábavné plusko určené pro trailové radovánky. Nebude tedy nutné kolo doma přestavovat, i když i to je možnost, primárně si stačí vybrat správný model.

GIANT XTC Advanced 27,5+ / 29er (nahoře/dole)

Co mají společného a co nikoliv?

Společných prvků je celá řada. Předně je to nový kompozitní rám navržený tak, aby jeho geometrie odpovídala kolům parametru 29“ i standardu 27,5+. Odlišné zaměření pluskové varianty – více trailové, méně závodní – podtrhuje i nasazení teleskopické sedlovky specifického provedení s průměrem pouhých 27,2 mm, délkou 400 mm a zdvihem 100 mm. A rozdíl je vcelku pochopitelně také v délce vidlice, kdy devětadvacítka pracuje se 100 mm kroku, „dvacetsedmplus“ se 120 mm.

Společná oběma variantám je vylepšená podsedlová objímka integrovaná v rámu, díky níž klesla hmotnost o 66 g. Nové jsou horizontálně orientované a hlavně posuvné zadní patky, které slouží pro vyrovnání změn velikosti kol 29“ a 27,5+, stejně tak lze jejich prostřednictvím napnout řetěz v případě, že se rozhodnete pro variantu singlespeed.

Zbytek už jen telegraficky – vylepšený systém upevnění zadního kola a uchycení přehazovačky z důvodu snížení hmotnosti a elegantnějšího vzhledu. U všech modelů kompatibilita s dvoupřevodníkem, kupříkladu modely 27,5+ preferují řazení 1×11 (SRAM i Shimano), nebo zcela očekávatelně Boost osy (110/148 mm – P/Z).

Posuvná patka pro možnost použití obou průměrů (29″/27,5+, či jako singlespeed)

Geometrie – GIANT XTC 29er

Geometrie – GIANT XTC 27,5+

GIANT Fathom 29“

Kdo by hledal obdobnou sportovní náturu jakou lze očekávat u výše zmíněného modelu XTC Advanced 29er, avšak v cenově dostupnější verzi, toho jistě potěší model GIANT Fathom 29er postavený na hliníkovém rámu vyrobeném ze slitiny ALUXX SL.

Giant Fathom 29 by ale neměl být kolem určeným pouze ke sbírání vavřínů na místních XC kláních a v rámci maratonů. Jeho geometrie s volnějším úhlem hlavové trubky (69° / XTC 29 70°)) jej předurčuje i pro hravé a veselé trailové dovádění bez neustálého dohlednu nekompromisního chronometru!

GIANT Fathom 29

Liv Pique / Pique Advanced

Zajímavé novinky se neurodily jen u Giantu, ale též v rodině čistě na bikerky orientované značky Liv. Prvním podstatným přírůstkem je model Piquie, který vyplní určitý skok mezi současnými modely Liv Lust (sportovní XC stroj na 100 mm) a Intrique (všestranný trailbike se 140 mm kroku – naše hodnocení). Novinka Pique nabídne „kompromisních“ 120 mm zdvihu nad oběma koly a to jak v provedení s hliníkovým, tak i s karbonovým rámem Advanced.

Liv Pique bude kolem hravým a rozverným, kolem, s nímž není problém absolvovat maraton, nebo se jít po práci vyřádit na místní traily. Či se naopak o víkendu vypravit za poznáním někam dál za humna. Konstrukčně je přitom Liv Pique sourozencem dříve představených pánských bratří GIANT Trance a Anthem 2017.

I zde kupříkladu najdete specificky vyhlížející horní rameno (SMC = Sheet moulding composite), které je o půlku lehčí a o 25 % tužší než dříve používané hliníkové díly. Také zde je, díky tomuto prvku, možné použít tlumiče s uchycením Trunnion, tedy bez klasického oka, zato s přímým napojením na ložiska v horním rameni. Více k tomuto tématu v představení GIANT Anthem / Trance 2017.

Liv Pique / Pique Advanced (nahoře/dole)

Liv Hail

Poslední podstatnou dámskou novinkou značky Liv je poměrně unikátní stroj, který dostal jméno Liv Hail. Ve své podstatě se jedná o dámskou obdobu pánského modelu Giant Reign, alespoň co se kategorie týká. To znamená, že je Liv Hail vůbec první cíleně postavené dámské enduro značky Liv. Kolik jiných holčičích endur je ostatně dnes na trhu?

S ohledem na zmíněné zaměření zřejmě nikoho nepřekvapí hodnota zdvihů 160 mm nad oběma koly, ani třeba hodnota úhlu hlavové trubky 66°. Se současným Giantem Reign nemá ale jinak Liv Hail až tolik společného, jak by se mohlo zdát. Jelikož se jedná o zbrusu nový model, vychází z koncepce a konstrukce užité na modelu Pique, respektive u pánských strojů Trance a Anthem. Že je stále připomínáme…

Mohli bychom tedy znovu zmínit kompaktní karbonové horní raménko (SMC), tlumič s přímým uchycením Trunnion, Boost osy atd. Zajímavé bude třeba jen vybavení, kdy je vyšší model Liv Hail osazen vidlicí RockShox Lyric (možnost změny zdvihu 160/130 mm) a tlumičem RockShox Super Deluxe. Varianta Liv Hail 2 věří naopak Foxu 36 vepředu (opět 160/130 mm), kterému vzadu bude asistovat novinka – tlumič Fox Float X2 s nekonečnými možnostmi nastavení. Jsem na vás zvědav, dámy

Ve virtuálním mediálním centru Giant/Liv jsme našli fotky pouze modelu Liv Hail Advanced (karbonový rám), stejné kolo bylo naživo k vidění i na akci Eurobike Media Days. Do ČR se ale dostanou pouze hliníkové verze Liv Hail vyrobené ze slitiny hliníku ALUXX SL.

Nový tlumič Fox Float X2 je, díky svým širokým možnostem nastavení, výzvou pro mnohé pány; jsem zvědav, jak se s ním popasují dámy? Jako s defektem u auta – někoho si na to pozvou

Giant E+ = elektrika opět útočí

Kdo sleduje web BikeAndRide.cz či jeho sesterský projekt cycling-world.cz pravidelně, ten jistě nepropásl test elektrického Giantu Dirt E+, který nás bavil již jen díky svému motoru Giant SyncDrive Sport (powered by YAMAHA). Nyní na scénu přichází hned tři novinky s podobně koncipovaným, plně integrovaným pohonem.

První dva kousky vezměme letem světem, jelikož se jedná o silniční stroj ROAD-E+ a pánský EXPLORE E+ GTS. Druhé kolo nás asi zcela mine, jelikož je určené hlavně pro dojíždění do práce a cestování. Zato elektrická silnička působí jako zajímavý nápad, minimálně někam do Alp na Passo Stelvio apod. Jen vidím problém v legislativě, jelikož maximálních 25 km/h s pomocí motoru v terénu celkem stačí, na silnici je to ale zoufale málo. Pak tedy odblokovat, legalizovat, nasadit si certifikovanou helmu, do kapsy vložit řidičské oprávnění a nezapomenout zaplatit povinné ručení a můžete vyrazit!

GIANT Road-E+ 

GIANT Full-E+

Poslední zastávku dnešní prezentace věnujme modelu GIANT Full-E+, což je novinka pokračující v duchu testovaného modelu Dirt-E+ (minimálně ve směru integrace pohonu a baterie), avšak s plným odpružením. Konkrétně se jedná o bike se systémem Maestro a se zdvihy 140 mm nad oběma koly. Energii motoru Giant SyncDrive Sport (80 Nm/250W – powered by YAMAHA) bude dodávat akumulátor EnergyPak s kapacitou 500 Wh a nad výkonem bude bdít technologie citlivých senzorů Giant PedalPlus 4.

Zajímavé je, že i tento stroj vychází z koncepce představené na modelech GIANT Trance a Anthem, či sesterských modelů Liv Pique a Hail. Proto i zde najdeme horní karbonové rameno SMC, úchyt tlumiče Trunnion, nebo Boostové osy (110×15 mm/148×12 mm – P/Z). Z praktického hlediska potěší přítomnost přesmykače, tedy větší rozsah převodů než je zvykem u konkurence, pláště Schwalbe šíře 2,55“ se zvýšenou ochranou boků, či modernizované ovládání Giant RideControl EVO (nižší modely RideControl Charge) s funkcí Walk Assist. Ta se náramně hodí, když kolo taháte ze sklepa po schodech, nebo jej někde tlačíte do kopce. Sám s tím mám své osobní zkušenosti…

Doplňme snad už jen slibovanou trailovou geometrii, nebo lákavě vyhlížející vidlici RockShox Lyrik (změna zdvihu 160/130 mm) a tlumič RockShox SuperDeluxe (140 mm) u nejvyšší verze Full-E+ 0 SX (zbylé modely se drží na výše deklarované hodnotě 140 mm nad oběma koly). O stupeň levnější model (Full-E+ 1) je na Foxu (34/Float), základní provedení Full-E+ 2 ke své práci využívá služeb vidlice i tlumiče SR Suntour (Aion 34 a UnAir).

GIANT Full-E+ 0 SX

Kdybychom ještě něco objevili…

Tolik novinky GIANT a Liv pro rok 2017. V redakčním plánu je ještě několik obhlídek nové kolekce, proto pokud vyšťouráme něco dalšího, jistě se s vámi o tyto informace podělíme. Ale hlavně se budeme těšit, až se první vzorky nových modelů dostanou do ČR a my je vyzkoušíme na vlastní kůži na domácích trailech, kde toto člověk pozná vždy nejvíc!

Foto: Štěpán Hájíček (Eurobike Media Days) / Giant

[See image gallery at www.bikeandride.cz]

Letošní léto je zvláštní… Loni člověk padal horkem skoro celé dva měsíce, teď je dva dny hezky a pak se zase schováváte před bouřkovými mraky. A že jsem jich letos už pár potkal! Třeba předevčírem večer jsem na ně koukal z okna svého vozu, který mi slouží jako dopravní prostředek, sklad, šatna, dílna a také ložnice!

I proto jsou moje příspěvky poslední dobou skromnější, jelikož si užívám svobodného cestování s kolem

Jo a vím, že jsem vám minulý týden sliboval, jak budu alespoň „sociálně“ sdílet nějaké materiály z prezentace Specialized 2017, ale jaksi mi to nevyšlo. Nějak jsem se zasekl, trochu se povozil, načerpal hromadu informací a pak najednou přestal mít chuť to vše cpát na web. Asi důsledek dlouhodobého přetížení mojí hlavy. Už se to ale pomalu zlepšuje a o důležité informace vás nepřipravím, nebojte. Dnes ale nic slibovat nebudu, jen sám sobě, že se opět pokusím pohnout s tou horou článků, testů a jiných materiálů, co se mi tu kupí a kupí :-O Ať máte v práci či na dovolené co číst!

A sorry, jestli budu dnes u popisků extra stručný. Je noc, sedím venku u kapličky na Měděnci, je mi trochu zima, krouží okolo mě komáři a jiná havět a těším se do auta

A Vantastic Voyage Through the Thompson-Okanagan

Začněme, pro změnu, za velkou louží v Kanadě, jedním cestovatelským snímkem… Nějak se mi to tu nenačítá, tak se raději mrkněte na originální popis na www.PinkBike.com

Snapshot: Squamish, BC with Rueben Krabbe

V Kanadě ještě chvíli zůstaňme, tentokrát před dveřmi nejznámějšího střediska Whistler, za které lze považovat průmyslové těžařské městečko Squamish. Tímto místem nás provede fotograf a biker Rueben Krabbe.

Bryn Atkinson: Don’t tell anyone I’m on a 29er..

V tomto případě mluví titulek za vše… „Nikomu neříkejte, že jedu na devětadvacítce!“

Welcome to the 2016 Bible of Bike Tests

Nahlédněme pod pokličku testerského zázemí jedné zahraniční konkurence – Bike Magazine.

Infocus – Åre Video Challenge 2016

Následuje dvojice snímků ze Švédska, jestli se nepletu. Nedivte se, že mají stejné intro!

Team Pitch Work – Åre Video Challenge 2016

Takto se ve Švédsku na kole baví dívky!

**ČESKÁ STOPA**

Video k oficiální otvíračce Trail Parku Klínovec z dílny Fullface Productions

Ničeho není třeba dodávat, snad jen odkaz na náš report z Trail Parku Klínovec…

Michal Pokštefl & Filip Štrunc

Trochu bikové divočiny z hluboké české divočiny. Jestli někdo pozná tuhle lokalitu, nebudu se zlobit, když se s námi podělíte o tip

Hometown trails

„Jeden Děčínský Sněžník bych prosil!“ Vtipné, já tam byl před pár dny a vyslovené sucho tam tedy nebylo. Ale je to tam parádní, všechna čest

Bylo to přesně včera, co jsem při svých objevitelských cestách po hřebenech Krušných hor, od Děčínského Sněžníku po Karlovy Vary, projížděl přes Klínovec, a přestože jsem to neměl tak úplně v plánu, vyjel jsem nahoru a dal si dvakrát dolů nový trail Rubin, jehož část se otevírala o právě uplynuvším víkendu.

Trail Park Klínovec jako takový vám snad představovat ani nemusím, jelikož jsem to už jednou udělal. Před měsícem a něco jsme zde byli s rodinou a já se synem jsme společně zkoušeli základní modrý trail Azur. Nutno říct, že jsme se oba bavili, hlavně jsem zíral, jak můj čtyřletý synek při druhé jízdě krásně kontroluje rychlost, kouká dopředu, čte terén a jede náramně plynule: Takže jsem mu ani nemusel radit!

Každopádně včera jsem byl na Klínovci sám a nejprve jsem si říkal, že si dám jednou červený trail Rubin, tedy jeho aktuálně otevřenou horní polovinu (na mapě sekce 1-4) a pojedu dál. No jo, jenže ono mě zdejší flow nějak chytlo, a tak jsem si musel Klínovec dát ještě jednou nahoru a dolů. Ještě klika, že tu jezdí lanovka

Trail Azur | Foto: Jakub Douda (www.fotojd.cz)

Aktuální stav a nejbližší vývoj

O uplynulém víkendu se slavnostně otevíral celý Trail Park Klínovec a při té příležitosti byla zprovozněna horní polovina červeného trailu Rubin. Trochu se opakuju, sorry. Již nyní se ale intenzivně pracuje na dalších částech trailu Rubin a také na černém trailu Baron, který bude nejkratší a nejrychlejší. Trail Rubin by měl být v plné délce zprovozněn ještě letos do konce sezóny (podzim 2016), stejný termín je zapsaný i u nejtěžšího trailu Baron. Respektive zde by měly být na podzim hotové sekce 1-3, poslední úseky 4 a 5 jsou v plánu k dodělání na jaře roku 2017.

V reálu to vypadá tak, že se, minimálně na červeném trailu Rubin, intenzivně pracuje, alespoň z toho, co jsem zatím viděl v lese a jak to zde vypadalo před měsícem, takže věřím, že se výše slíbené termíny podaří dodržet.

Trail Rubin

Trail Rubin – skučící les a chrčící štěrk

V těsné blízkosti horní stanice lanovky z Jáchymova jsou dvě nepřehlédnutelné brány s označením dvou zatím zprovozněných trailů. O kus vedle začíná klínovecké DH, ale to je trochu mimo moje jízdní dovednosti! Díky těmto branám jsem tak nemusel nic řešit, sestavil jsem si kolo, nasadil helmu, naladil rukavice a brýle a projel bránou trailu Rubin vstříc poznání!

Úplně nejlepší je snad už jen samotný začátek, kdy se trail krásně vlní nejen ze strany na stranu, ale také nahoru a dolů. Není to úplně jako pumptrack z kopce, ale je to zábava. Má to zde příjemný sklon, takže má člověk po pár šlápnutích do pedálů dostatečnou rychlost a pak už se jen veze. A hlavně jsou tu skvělé zatáčky. V horní části nenajdete snad žádnou ortodoxní klopenku, zato zde má skoro každý oblouk malé boční vyvýšení, do kterého se lze naprosto luxusně opírat a řezat tak zatáčky až oči přestanou stíhat a ruce jakbysmet.

První sekce mě tedy dokonale rozparádila a pak to v podobném duchu pokračovalo dál a dál. Zajímavé je, že se v horní části nachází několik rozdvojek, takové bypassy, kdy je jen na vás, který si vyberete. Zřejmě místa zamýšlená pro předjíždění pomalejších jezdců rychlejšími, nebo prostě sekce pro alternování pří vícero cestách dolů. Každopádně dobře je toto vidět na oficiálním promo videu.

Až si to sedne…

Celý trail Rubin je krásně jezdivý a jak jsem psal, člověk prakticky nemusí šlapat, stačí se rozjet a pak už jen decentně kontrolovat rychlost. Píšu decentně a myslím kontinuálně, či průběžně. On tu totiž člověk nabere během chvilky poctivý speed a pak může být pro někoho problém se vejít do nějaké zatáčky apod. Tak jen doufám, že jezdci na Klínovci budou ukáznění, nebudou jezdit stylem „brzda/plyn“, aby tento krásný nový trail nedrncal za chvíli jako staré úseky D1!

Jinak co se povrchu a provedení týká, tak se jedná o pěšinu v šířce cca jeden metr, což se mi zdá zcela optimální, jelikož pak si člověk může i ve vysoké rychlosti s trailem krásně hrát, najíždět si, vyjíždět atd. (vyjíždět ze zatáčky, nikoliv mimo trail). Horní část je zatím docela měkká a je zde použit hrubší štěrk, nebo jak to popsat. Nižší úseky jsou naopak hladší, umetenější. Myslím si, že si to po měsíci, dvou ještě celé sedne a stane se z toho luxusní v krajině stabilně zasazený bikový chodníček.

Trail RubimTrail Azur | Foto: Jakub Douda (www.fotojd.cz)

Jak se říká v motorizmu: „Nejlepší údržba tratě je gumováním.“ U nás by to mohlo znít: „Nejlepší údržba trailu je ježděním.“ Ne ale prudkým brzděním a nedejbože smykováním. Fuj! Ty, ty ty! Styď se!!!

Jinak i po vydatných deštích, které mojí návštěvě předcházely, jsem zde potkal jen několik málo loužiček, za což má Klínovec rovněž palec nahoru!

Trail Azur | Foto: Jakub Douda (www.fotojd.cz)

U lanovky je konec…

Zatím. Myšleno je to tak, že jedete hlubokým lesem, nevnímáte nic než rychlost, svist větru okolo uší a periferně sledujete ve vysokém tempu okolo se míhající stromy, pak se najednou začne rozjasňovat, vyletíte na louku a když nevyletíte z klopenky, tak si možná všimnete, že jste na svahu u lanovky.

Tady trail Rubin zatím končí a buď se můžete vrhnout do ilegálního sjíždění po sjezdovce, nebo, to je mnohem rozumnější, na chvíli zvednete sedlovku, roztočíte nohy na Pašerácké cestě a po kilometru a něco (90 % rovina nebo lehounce z kopce) potkáte křížení z trailem Azur. Zde to stačí ohnout doprava a valíte po sice jednoduší, když ale pustíte brzdy a budete jen pumpovat, stále dost zábavné umetené lesní pěšince, jak jsme s ji popisovali minule.

Mapa trailů v plném rozlišení

Zázemí

Vcelku samozřejmostí je dnes běžné zázemí jako restaurace (nahoře), občerstvení (dole), pokladny (dole větší, nahoře malá u výstupu z lanovky), servisní zázemí nebo půjčovna kol, fatbiků a „tlustých“ koloběžek. Co od minule přibylo je jeden dřevěný velbloud pro zpestření cesty od lanovky a také celkem povedený a ne úplně skromný pumptrack se zajímavě řešeným křížením. Vtipný je i malý pumpovací bazének pro nejmenší bikery a bikerky. Je vidět, že se tu do toho jde naplno!

Tak ještě jednou na podzim…

Je to možná trochu nefér, že takto protěžuji Trail Park Klínovec vůči jiným střediskům, ale tak to nějak vyšlo. Tuto část Krušných hor mám prostě rád, máme zde nedaleko rodinnou chatu, proto mě to do těchto míst zkrátka táhne. A navíc zatím mám pocit, že kluci na Klínovci svou práci odvádějí velice dobře, jejich traily mě baví, už vím, že sem můžu vzít i rodinu, takže to prostě funguje. Letos na podzim si tak nejspíš nenechám ujít příležitost se na Klínovec znovu podívat, zkusit celý Trail Rubin a snad i kus Barona. A pak zase zmizím o kus dál na ilegály. Ale pssst, o tom se veřejně nemluví!

Trail Azur | Foto: Jakub Douda (www.fotojd.cz)

Česká Enduroserie má v tomto roce za sebou již dva úspěšné závody v Koutech a na Ještědu (reportáž Kouty / Ještěd). Obě akce ukázaly vzrůstající zájem o tuto mladou, atraktivní a adrenalinovou MTB disciplínu, když se na start postavilo přes 280, respektive 260 závodníků! Další pokračování se přitom odehraje tento víkend v další tradiční lokalitě na Zadově.

(oficiální pozvánka)
Je skvělé sledovat různorodost bikerů, kteří se objeví na jednotlivých závodech. Ať už to je bývalý olympionik a mistr světa ve fourcrossu Michal Prokop, úspěšní cross-country závodníci, mladí nadějní junioři či úplní začátečníci, kteří se rozhodli zpestřit si „klasické“ ježdění na horském kole.

Právě pro ty, kteří by si enduro chtěli vyzkoušet poprvé, je součástí seriálu i kategorie Hobby, která má závody částečně ulehčeny tím, že vynechává nejnáročnější pasáže. Naopak pro ty, kteří si chtějí enduro vychutnat plnými doušky a potrápit se po fyzické i technické stránce, je tu kategorie Race, ve které se objevují techničtější pasáže a celý závod je i fyzicky náročnější! Každý si zkrátka přijde na své!

Specialized Enduro Race Zadov – 30. – 31. 7. 2016

Přesně v polovině prázdnin (30. – 31. 7. 2016) bude česká Enduroserie pokračovat třetím závodem na šumavském Zadově – Specialized Enduro Race Zadov 2016. Na co se můžete těšit? Pro závodníky bude připraveno pět pestrých erzet, které budou namotány na okruhu dlouhém přibližně 30 km. Nejdelší rychlostní zkouška bude měřit přes 2 km, naopak nejkratší bude sotva poloviční. Na Zadově bude všech pět měřených RZ určených pro všechny kategorie a budou mít následující parametry:

RZ1: 2200 m / 200 m
RZ2: 1400 m / 160 m
RZ3: 1400 m / 200 m
RZ4: 1300 m / 150 m
RZ5: 1000 m / 200 m

Všechny tratě budou připraveny v sobotu 30. 7. od 11:00. Během tréninku bude možnost využívat místní čtyřsedačkovou lanovku Kobyla, která bude mít pro závodníky připraveno i zvýhodněné jízdné – celodenní jízdenka 250 Kč / třídenní (pá – ne) 650 Kč, jednotlivá jízda 70 Kč.

Nezapomeňte na povinnou výbavu, bez které nemůžete startovat! Na trať se nesmí vyrazit bez helmy (nejlépe integrální, ale klidně může být XC helma) a bez chrániče páteře nebo batohu s certifikovaným chráničem páteře. Používat je dovoleno pouze jedno kolo a jedny komponenty, které nesmí závodním nikterak měnit. Cizí pomoc není dovolena. Dále jsou doporučovány chrániče kolen a loktů, rukavice, cyklistické brýle.

O dostatek energie se bude starat občerstvovačka od firmy Nutrend a o pro kvalitní servis na kole tu je Mavic stánek, kde vaše stroje dostanou v případě potřeby tu nejlepší možnou péči!

Minulý rok byl na Zadově nejrychlejší Přemek Tejchman před Michalem Prokopem, v ženách kralovala Jitka Škarnitzlová před Andreou Drengubákovou. Kdo bude na Zadově letos nejrychlejší? To se dozvíme již 31. července!

Registrace na závod bude otevřená v sobotu v 15:00 – 18:00 a v neděli ráno od 8:00 do 9:45 v areálu na Zadově. Start v neděli v 10:00.

Jako návnada pozvánka od Michala Prokopa

a malé odtajnění tratě RZ 3

Do třetice RZ 5

Foto: Miloš Lubas (www.enduroserie.cz)

O tomto víkendu se konal další ze závodů Enduro Serie 2016, konkrétně na šumavském Zadově (pozvánka). Původně jsme sice plánovali postavit se na start, či si alespoň projet trať při sobotním tréninku, nakonec jsme to ale dobrovolně vzdali… Vzhledem k tomu, jak vypadalo nebe i radar v neděli dopoledne, jsme asi udělali dobře!

Zatím nemám žádné přímé reakce ze Zadova, ale podle všeho se tam v neděli prohnalo to samé co v Praze, takže to muselo být pořádné peklíčko. Nu, počkáme si na report od Andrey Drengubákové, která má bláto a jiný mordor vlastně docela ráda. Nebo to tak občas přinejmenším vypadá. V každém případě respekt všem, kteří to v takovém počasí okamžitě nezabalili!!!

A abyste si nemysleli, že jsme se místo najíždění enduro kilometrů váleli tento víkend někde u vody… V sobotu jsme si udělali vlastní vyjížďku do okolí Prahy, objeli tři traily na Brdech, další dva nad Černošicemi a dohromady natočili přes 70 km! Tolik jsem snad za jeden den na biku nenajel několik let!!! Každopádně to byla nádhera. Díky Zede za společnost a díky našim bikům, RB Bandit 675 a Specialized Stumpjumper FSR 650b, že jste nás tak hezky povozily!

Jedna sobotní večerní momentka – aneb zasloužený odpočinek a občerstvení

THE SYNCRONICLES | EPISODE I

Tomuto příběhu rozumím zatraceně dobře! Musí být krásné dát vlastníma rukama dohromady takovou perlu jako je Robovo VW Syncro a pak s ním cestovat s kolem, se stanem a s dalším vybavením na místa, kam člověka vítr zavane… Já to řeším krapet jinak, ale základ je stejný: Auto + kolo = absolutní svoboda!

The Dudes of Hazzard: Joe Barnes Bites, Part 1

Koukám na to a zas jednou nevím, co k tomu říct… Krutá kára použitá pro převoz kola – znalci Top Gearu se jistě pousmějí – kruté bahnění a kopání a nejkrutější diktát dolů! Joe Barnes prostě umí!

Max Horner Likes it Raw

Není mi moc jasné co chtěl Max říct tím úvodem, veselou scénkou s okurkou, ale souhlas, také mě poslední dobou baví RAW snímky

Introducing the Morf…

Na britských ostrovech se jezdí jinak… Lidi tam mají stále rádi klasiku v podobě pevného ocelového rámu, avšak nutností je moderní zpracování a moderní geometrie. Novinka od Stif Cycles, model Morf, vsází na hlavu položenou pod úhlem 65°, na kratičkou zadní stavbu, dlouhou horní trubku a strmý úhel sedlovky. To je ale všechno vedlejší, důležité je na kole jezdit!

Více o tomto kole na www.stif.co.uk/Morf

Scout Carbon / Turn Trails Into Playgrounds

A máme tu další představení nového stroje, tentokrát fullu od značky Transition, model Scout Carbon. Kolo postavené pro nikdy nekončící zábavu v sedle! I při zdvihu pouhých 140/125 mm (P/Z).

Více o tomto kole na www.transitionbikes.com

**ČESKÁ STOPA**

THE NORTH FACE DIVA TRAIL KEMP 2016

Z domácí produkce zde máme dva kousky. V první řadě se pojďme podívat, jak probíhal další Diva Kemp roku 2016. Z již uskutečněných akcí jsme vám přinesli řadu psaných reportáží, každopádně když to člověk vidí naživo, respektive na záznamu, je to hned něco jiného. Já jen zíral, co za věci byly holky po dvou dnech tréninku schopné sjet! Poklona a respekt Ivě a všem ostatním instruktorům a instruktorkám.

Více o Diva kempech na webu: www.divakemp.cz

RB Bandit 675 – Hluboko v lese (RAW)

Pro jednou si dovolím přihodit také něco ze své vlastní zahrádky. Krátký RAW snímek z našeho velkého testování tlumičů na RB Bandit 675.

**BONUS**

Ken Block & Steve Peat

Bonbónek nakonec vás nalinkuje na facebook, jestli vám to nevadí. Něco málo z řádění Steve Peata po boku Kena Blocka jsem zahlédl na instagramu, na „velkém internetu“ se mi podařilo dohledat alespoň toto video

Je to zhruba rok, co na nás GHOST vyrukoval s celou řadou nových modelů náležících scéně plného odpružení i trhu s pevnými koly, až se v tom člověk trochu ztrácel. SLAMR, FRAMR, Lector, Asket a k tomu různá Xka… Tento „chaos“ zdá se pokračuje, či se spíše budoucí nabídka GHOSTu přesněji profiluje, kompletuje, rozšiřuje či usazuje.

Vybrané novinky GHOST 2017 jsme si měli možnost osobně prohlédnout na Eurobike Demo Days zkraje července a zde i něco málo vyzkoušet (viz samostatný článek). Druhá prezentační akce se konala v druhé půlce července v domovském prostředí značky GHOST, kde jsme ale tentokrát pro plnou vytíženost redakce chyběli.

Proto pojďme seznam aktuálních novinek proběhnout trochu zkratkovitě, abychom měli více prostoru na naše osobní zkušenosti se stroji, které jsme si v Rakousku osobně osahali. Konkrétně se jednalo o GHOST FRAMR, Path-Riot a v té době ještě surový prototyp SLAMR X 29.

Jeden z testovaných kousků – GHOST FRAMR LC (viz samostatný článek)

Asket konečně baští hliník

Ze strojů, které jsme viděli na Eurobike Media Days, nás zaujalo několik nových, či upravených modelů. Začneme-li u pevných strojů, pak je třeba říct, že poměrně lákavě vypadal model Asket v hliníkovém provedení. Doposud byl dostupný pouze s karbonovým rámem, který byl krásně lehoučký, ale také dost tvrdý a hlavně drahý. Hliníková verze se zdá být v kategorii pevného trailbiku mnohem smysluplnější. Navíc tento nový rám je i krásně zpracovaný a při jeho bližší obhlídce snadno najdete řadu charakteristických rysů, díky nimž jasně poznáte, že tento stroj patří do rodiny GHOST.

Co se dalšího rozšíření této modelové řady týká, tak se nám podařilo dopátrat, že se pro rok 2017 snad chystá i 29“ verze Asketu. Kdo tedy radši volí větší kola pro jejich lepší prostupnost, ten bude mít nyní příležitost vyřádit se i na těchto hravých pevných strojích se zdvihem vidlice 130 mm (27,5“) a s teleskopickou sedlovkou v základní výbavě.

GHOST Asket Al (pár fotek jsme si „s dovolením“ vypůjčili z fotos.mtb-news.de)

Křovácká raketa

Ještě o něco drsnější variantou Asketu bude model Roket, tedy vlastně takové jeho dobrodružné „křovácké“ alter ego postavené na kolech parametru 27,5+. Tato zcela nová řada bude primárně využívat služeb pevného hliníkového rámu, peckou bude nejvyšší model osazený 18rychlostní převodovkou Pinion. Navíc ve standardu vybavený originálními cestovatelskými brašnami GHOST, jež na zakázku vyrábí český Pinguin.

GHOST Rocket v „plné polní“ s originálními brašnami Ghost (by Pimnguin)

Kladivo na cestovatele

Ani Roket nebude ve svém tažení osamocen, jelikož jeho pokrevní příbuzný si oblíbil plné odpružení, nesmířil se s ničím menším než se zdvihem 140 mm, s pluskovými plášti a jmenuje se GHOST HAMR. Tedy další rozšíření loni zásadně modernizované rodinky AMR. Na stroji GHOST HAMR jsem na Media Days chvilku seděl, ale skutečně jen chvilku, projížděl jsem se s ním čistě mezi stánky, přičemž dojem ve mně vzbudil vskutku pozitivní. Tak snad dojde v dohledné době i na praktický test.

Také GHOST HAMR nabídne několik verzí s tím, že nejvyšší model do svého rámu integruje 18rychlostní převodovku Pinion a bude obohacen o originální brašny GHOST AMR. Převodovka Pinion mě již dlouho láká, tak se snad konečně naskytne příležitost svézt se na kole s tímto řazením v reálných podmínkách a ne jen na trenažéru upnutém v hale na Eurobiku.

GHOST HAMR – naložený a „vyložený“

Větší = lepší, aneb SLAMR 29 přichází na scénu

Původní celoodpružené stroje GHOST AMR na velkých 29“ kolech poslední dobou tak nějak odpadávaly z nabídky GHOST a čekalo se, kdy konečně přijde jejich plnohodnotný nástupce. Pokud jste na tento okamžik čekali i vy, pak můžete konečně začít slavit. GHOST totiž v modelovém roce 2017 uvede na trh stroje SLAMR 29 a SLAMR X 29. Základní verze by měla do světa vystartovat se 130 mm zdvihu, „ixko“ pak bude lehce posíleno na 140 mm, dostane hrubší pláště atd.

Prototyp GHOSTu SLAMR X 29 LC jsme ostatně sedlali na Eurobike Media Days, proto jen co dokončím tento přehled inovací, pustím se do popisu mých jízdních dojmů s tímto a s dalšími novými stroji GHOST.

GHOST SLAMR 29 LC | RockShox Deluxe s ložisky místo běžných pouzder (uprostřed) | Specifické uchycení adaptéru zadní brzdy převzaté od modelů Riot (dole)

Není toho málo… ?

Tímto jsme vyčerpali nezákladnější přehled novinek značky GHOST pro rok 2017, i když dobře víme, že to nejsou úplně všechny novinky. Dále bychom mohli zmínit zajímavý set modelu GHOST Lector s originálně tvarovanou pevnou vidlicí (karbon samozřejmě) nebo Lector v juniorském provedení na 26“ kolech, který bude možné výhledově přestavět na 27,5“, takže vám z něj dítko hned tak nevyroste.

Zajímavostí je také častější nasazení pružinových tlumičů u řad GHOST FRAMR a Path-Riot, či použití nových metrických tlumičů s ložisky místo klasických kluzných pouzder na celé řadě fullů. K těmto kolům se snad ještě někdy dostaneme blíže, ne-li osobně!

Foto: Štěpán Hájíček / (fotos.mtb-news.de)
[See image gallery at www.bikeandride.cz]

Za dva a půl dne bez deště jsme toho na Eurobike Media Days vyzkoušeli docela dost. Krom jiného i tři stroje z rodiny GHOST. Dva modely letošního ročníku, s nimiž jsme zatím neměli pořádně tu čest, tedy Path-Riot a FRAMR, ale také v té době ještě skutečně čerstvý prototyp SLAMR X, který nesl jasné stopy nedávného vytažení z formy bez posledních fází úpravy povrchu.

GHOST SLAMR X 29 – v sedle (prototyp)

První jízdu z několika testovacích koleček se stroji GHOST jsem absolvoval na devětadvacítce SLAMR a nutno podotknout, že jsem byl poctěn a polichocen, že mi byl svěřen rám, který musel být dokončen jen pár dní před touto akcí. Alespoň tak na mě působil surový karbonový rám, kde byly tu a tam vidět hrubší nezačištěné spoje či přechody a kolu chyběly jak polepy, tak i finální lak! Kvůli mně jej ostatně sundali z výstavky.

Na Media Days jsem vyzkoušel nemálo kol, GHOST SLAMR ve mně ale zanechal poměrně jasnou stopu. V první řadě jsem okamžitě po vyšplhání se do sedla poznal, že mám v ruce devětadvacítku. Celkově vyšší posed, lehce ospalejší reakce řízení atd. Otázka je, jestli je to špatně či nikoliv. GHOST SLAMR 29 není vysokou nemotornou kozou, naopak z něj brzy máte pocit, že sedíte za kormidlem odlehčeného, karbonového, přesto stále suverénního a hlavně neohroženého křižníku, nebo místy skoro až tanku.

Odlehčený hromotluk

GHOST SLAMR 29 působí v ruce skutečně pevným, jistým a bytelným dojmem, což bylo na místy poměrně náročných a rozbitých sekcích zdejšího bikeparku rozhodně příjemné. Příjemný byl také lehce kratší posed, který po zasunutí sedlovky působil fajnově trailově a kolo jako celek pak velice schopně.

Trošku horší to bylo v utažených zatáčkách a klopenkách, které se nedaly projíždět s až takovou rychlostí a razancí jako na většině menších strojů s koly průměru 27,5“. Ale jako vždy šlo do značené míry o trochu zvyku a vzájemného soužití, proto jsem na konci trailu se SLAMRem 29 řezal obloučky poměrně svižně a s chutí. Jen bych možná pouvažoval nad ještě širšími řídítky. Už nasazených 760 mm vypadá jako dostatečná páka, jak se ale člověk jednou namlsá šíří 780 mm a více… To je ale už značně individuální záležitost.

Rovně a kolmo dolů!

Místa, kde naopak GHOST SLAMR 29 jasně kraloval, byly strmé padáky, nekonečné kořenité spletence a jiné terénní a technické lahůdky alpských zákoutí. Pevný tuhý rám poskytující jasnou odezvu, hrubší obutí a velká kola byly kombinací, která znamenala jistý průlet i místy, z nichž byl člověk jindy dost vytřesený, či kde jinak složitě hledal ideální stopu. V sedle GHOSTu SLAMR 29 ale obvykle stačilo podržet řídítka rovně, vybrat si dopředu „tak nějak podle citu“ vhodnou linku a pak už to jen pálit.

Jedním z míst, které názorně demonstrovaly výhody devětadvacítek, byly po dvou dnech novinářského testování poměrně rychle se rozšiřující valchy před zatáčkami. Přitom tam, kde se člověk s menšími koly sotva držel řídítek, jak to s ním mlátilo, se SLAMR 29 přenesl jako ladně nad vodní hladinou plachtící labuť.

K jistotě v rozbitých sekcích v nemalé míře přispělo i odpružení RockShox, kdy vepředu úřadoval Pike, vzadu pak, podle všeho nový metrický tlumič RockShox Deluxe, který měl na obou koncích místo klasických kluzných pouzder kuličková ložiska. Obě jednotky, vidlice i tlumič, byly krásně aktivní, citlivé, zbytečně se nebořily, přitom bez dlouhého přemlouvání a s nemalou chutí využívaly svůj zdvihový potenciál skutečně naplno.

Horní i spodní oko metrického tlumiče RockShox Deluxe (pravděpodobně) využívají nově usazení s kuličkovými ložisky namísto původních kluzných pouzder. Výsledkem by měl být zejména jemnější a citlivější začátek kroku.

GHOST FRAMR –v sedle

Po klíčové novince (GHOST SLAMR 29), jsem se vrhl vstříc zkušenostem s koly současného modelového ročníku, respektive s koly, které byly poskládané jako testovací vzorky primárně pro tuto akci. Tedy žádné sériové setupy! Další na řadě byl v mém případě GHOST FRAMR LC, tedy jakýsi levnější bratr enduro ikony značky GHOST, modelu Path-Riot. Hned zkraje se musím přiznat, že mi GHOST FRAMR hodně sedl a po Giantu Trance, nad nímž jsem se tu rozplýval minulý týden, se jednalo o můj druhý nejoblíbenější stroj ze zde testovaných.

Lehce překvapivá byla první zkušenost, kdy na mě kolo působilo poměrně velkým dojmem, až si vlastně nejsem jistý, jestli to nebylo Lko? Vše bylo OK, jen sedlovku bych si přál zasunout více do rámu. Když jsem to ale zkusil, zaseklo se ovládání nového teleskopu Fox Transfer. Proto bylo potřeba držet se rozumného kompromisu, který pro mě ale po chvíli soužití nepředstavoval žádné zásadnější omezení, až se mi nakonec opět začala líbit pocitově větší robustnost celého kola.

Polož se do toho!

Velice příjemné bylo také řízení, které hodně vsázelo na efekt nemalé stability, přitom se ale i v utažených klopenkách a vracečkách nechal FRAMR krásně a snadno manévrovat. Na jednu stranu jsem s ním neměl problém proletět na jistotu, navíc i s pořádnou razancí, nejdrsnější a nejstrmější místa, na straně druhé jsem se s řízením zbytečně nepral, pokud bylo potřeba manévrovat jemně a precizně. To obvykle v té rychlosti ani nebylo potřeba.

Vcelku zajímavý byl boj s odpružením, nebo přesněji s jeho nastavením. Foxka 34, což asi nikoho nepřekvapí, si dost libovala v agresivnějším tempu a v náročnějším terénu. Rád bych jí zase jednou trochu pomluvil, tentokrát ale nebylo moc míst, kde by se její slabiny mohly projevit. Trochu jiné to bylo s tlumičem Cane Creek Double Barrel, který pro jeho tisíce možností nastavení nemám moc rád.

Naštěstí se o základní setup postaral technik z GHOSTu. Byl to slušný balet sledovat, jak imbusem hýbe tady doprava, tady doleva, tady víc, tady míň. Já sám jsem si pak jen doladil detaily podle svého vkusu a po chvíli se dobral svého ideálu.

Prostě to povol!

Nu, detaily… Kdo mě znáte asi tušíte! Prostě jsem otevřel kompresi (LSC i HSC) víceméně naplno a pak… Světe div se, pak to běhalo jako víno. Cane Creek, potažmo celá zadní stavba, byla krásně vnímavá od prvních kamínků, luxusně aktivní ve středním rozsahu a proti často až nepříjemně lineárnímu DB Inline byl i konec solidně progresivní. Dopady skoků či nárazy na velké překážky tak byly jisté a vyrovnané bez pocitu ostré hrany či naopak nepříjemného propadnutí se zadní partie až někam do pekel horoucích.

Jednou ze zajímavostí na tomto stroji byla i hojně zastoupená výbava od značky e13. Konkrétně se jednalo o zapletená kola s karbonovými ráfky LG1R Carbon a k nim dokonale sladěné pláště TRS R ve stejném designu a v masivním objemu. Dohromady to byl dost brutální set, který se sotva vešel pod spojovací můstek horních vzpěr zadní stavby.

Technici z GHOSTu si z toho dělali trochu legraci a říkali, že to je jejich nové řešení, nový patent „Mud Cutter“ – řezač bláta! Někdo v komentářích napsal „nástroj pro zastižení vzorku“. Faktem je, že pláště e13 držely jako židovská víra nejen na hlíně, ale i v kamení, či na kořenech. I díky nim jsem si s GHOSTem FRAMR užil neskutečnou palbu

Fox Transfer – tvrdě, ale od srdce

Na GHOSTu FRAMR byla nasazena také zbrusu nová teleskopická sedlovka Fox Transfer, díky čemuž jsem si ji mohl konečně osahat v praxi. Jako u jiných sedlovek není toho ani zde až tak moc k popisu, krom teorie, o které jsem se rozepisoval už dříve (Fox Transfer – Tech News). Vzhledem k tomu, že jsem se vlastně nikdy osobně nesetkal s předchůdcem Fox D.O.S.S., nemám přímé pokrevní srovnání, srovnávat tak mohu jen s jinými značkami.

Nová teleskopická sedlovka Fox Transfer nabízí vícero variant. Stealth provedení s ovládání taženým vnitřkem rámu, ovládání tažené po rámu, páčku nahoře pro systémy řazení 2x a 3x anebo dole pro řazení 1x… Stačí si jen vybrat!

V principu lze říct tolik, že Fox Transfer funguje! Chodí poměrně hladce a rychle, neřekl bych ale, že střílí třeba jako sedlovky Specialized. Moje poznámky z Media Days obsahují zmínku, že se sedlovka krásně ovládala páčkou pod řídítky, situovanou na místě řazení přesmykače, jen má v určitých polohách trochu horší, méně jasnou odezvu. Někdy je prostě potřeba ji více zmáčknout a zbytečně ji nešimrat, pak chodí sedlovka přesně a jistě.

Proti jejímu předchůdci je zásadním vylepšením fakt, že lze nyní výšku sedla nastavovat zcela plynule bez omezení či bez předem definovaných poloh. D.O.S.S. měl tuším tři a ještě se ovládal nevzhledně velkou pákou, která měla prazvláštní logiku fungování. Na to vše zapomeňte, ovládání je nyní jasné, logické, plynulé a jisté.

Jediné potenciální slabiny představují minimálně utlumené dorazy, a to jak spodní, tak i horní. Není to nic zásadního, ale když zatlačíte sedlo úplně dolů, nebo když jej necháte volně dojet až do nejvyššího patra, pak to na konci nehezky kovově bouchne. Jako kdyby někdo mlátil kladivem do ocelové traverzy! Ale zase podle těch ran poznáte, kdo vozí sedlovku Fox!

Jiným, příjemnějším faktem je, že se k sedlovce dodává více druhů páček, proto je snadné nasadit ji buď dolů, máte-li řazení 1xcokoliv, nebo nahoru, pokud preferujete 2x, případně 3xcokoliv…

GHOST Path-Riot – v sedle

Dnešní praktické okénko týkající se nových a novějších biků GHOST završíme ve společnosti stroje, na němž Michal Prokop objíždí a vyhrává enduro závody u nás i v zahraničí. Path-Riot, tedy ostřejší, drsnější verze klasického Riotu, je další z novinek roku 2016 na níž jsme se zatím neměli šanci povozit. Toto kolo jsem měl na hraní ale vlastně jen chvíli, jelikož mi dost sedl výše popisovaný FRAMR, který byl na Kubu příliš vysoký, proto mi Path-Riot půjčil jen na chvíli. I tak jsem ale stačil načerpat něco málo postřehů a dojmů z jeho kokpitu.

V první řadě je to neskutečná raketa s brutálně tuhým rámem, která reaguje na každé sebemenší šlápnutí. Co na tom, že je vzadu vinutá pružina! I s ní bylo znát, s jakou chutí tohle kolo stoupá! Tedy když jsem se na jednom místě asi desetkrát vracel do kopce a pak sjížděl dolů kvůli fotce.

Bojím se, že se nebojím!!!

Co stoupá, on i neskutečně ochotně klesá. Testovaný kousek byl přitom krásně nizoučký a člověk z něj na jedné straně cítil, jak moc Path-Riot „chce být drcen“ a jak dokonale poslouchá každý, byť jen drobounký podnět jezdce. Na druhou stranu díky položené hlavně, svalnaté vidlici a pružině pod zadkem valil Path-Riot dolů z kopce jako o život. Toto je další kolo, s nímž bych se jistě brzy začal bát, že se přestávám bát!

Nízké, stabilní, s výkonným odpružením a s bleskovými reakcemi. Už docela chápu, proč to Michalovi letos tak jezdí. S tímhle kolem musí být radost závodit. Abych nezapomněl na tu pružinu – Cane Creek DB Coil. Ta zde dělá docela divy. Na jedné straně nemá vliv na ostré reakce ve smyslu akcelerace či různých manévrů s kolem, na straně druhé účinně maže spíše ostřejší, méně komfortní projev zadní stavby Riot-Link jako takové a v jezdci budí dojem skoro až bezedného kroku. I díky přirozeně progresivnímu konci kolenové páky schované v kleci před středem.

Charakter pružiny je dost znát i zde, ale zase to není takové, jako když jsem nasadil pružinu na RB Bandit 675. Bandit byl s „pérem“ místy až moc houbovitý, hlavně při šlapání, Path-Riot ale funguje s vinutým hadem zcela dokonale. U RB bylo fajn vyzkoušet něco jiného než stlačený vzduch, Path-Riot ale jako by se pro pružinu narodil!

Víc zážitků doma…

Tolik duchařských postřehů z rakouského testování, více si povíme, až se nám podaří vybrané kousky GHOST 2017 vyzískat pro klasické a plnohodnotné domácí řádění, focení a recenzování.

Pro ilustraci, areál Eurobike Media Days se spodní stanicí lanovky v pozadí – Fleckalmbahn (1000 – 1800 m)

Foto: Štěpán Hájíček
[See image gallery at www.bikeandride.cz]